Kniha Naomi Novik zaujme už svým názvem, zejména nás, kteří jsme v procesu vzdělávání nějak zakomponováni. To ovšem podle anotace a lákavých hodnocení na zadní straně obálky není všechno. Kolik vlastností vzbuzujících zájem může obsáhnout jedna kniha?
Po dračí sérii Temerairea po knihách V zajetí zimy a Ve stínu hvozdu přichází úspěšná a oceňovaná autorka Naomi Noviks novou trilogií Scholomancie a podle mnohých tím potvrzuje svou pozici mezi nejlepšími fantasy autory současnosti. Smrtící vzděláníje prvním dílem této série a kromě názvu upoutá pozornost čtenářů i povedenou obálkou.
Autorka v knize zpracovává téma kouzelné školy. Že je to ohraná věc? Máme přece spoustu jiných fantastických příběhů, ve kterých se podobný motiv nachází. Nenechte se ovšem mýlit. Nic jako tahle škola tu ještě nebylo, alespoň co vím já. Jedná se o čtyřletou střední školu, která nemá žádné profesory, to sama škola učí studenty dalším dovednostem, zadává jim úkoly a testy a také je hodnotí. Chcete se naučit kouzlo? Dobře. Je ale dost možné, že ho dostanete v mrtvém jazyce, o který jste sotva zavadili a dokud nezvládnete kouzlo, a tedy i jazyk, škola vám neumožní se posunout dál. Navíc se do školy neustále snaží probojovávat nestvůry, které by to podle úvah hlavní hrdinky neměly mít zrovna lehké, i když následující děj a četnost střetů tomu úplně nenapovídají.
Studovat ve Scholomancii není lehké, nejen proto, že můžete každým okamžikem zemřít strašlivou smrtí, ale také proto, že abyste se ze školy dostali, nesmíte zůstat samotní. S tím má trochu problém hlavní hrdinka, Galadriel. „El“ nevyzařuje zrovna příliš přívětivou energii a její spolužáci ji považují za zlou čarodějku. Částečně se není čemu divit, pro černou magii má přirozené nadání a kdyby chtěla, mohla by pravděpodobně zničit celou školu se všemi jejími obyvateli. Ona ale nechce. Sice je protivná a sarkastická na všechny okolo, na podobně laděné čtenáře ovšem působí sympaticky (tedy alespoň na mě). Není to žádná naivní čarodějka, která touží spasit svět, ne, ona jen doufá, že přežije, aniž by ublížila někomu dalšímu.
Pro někoho mohou mít efekt narušení plynulosti děje Eliny pohledy do minulosti, jakési myšlenkové úniky z určitých situací, mě ovšem o zážitek rozhodně neobraly. Ostatní postavy jsem si také oblíbila víc, než bych čekala. Obzvlášť školní hrdina Orion byl prostě předurčen k zamilování si.
Asi je patrné, že pokud mě něco opravdu hodně zaujalo, je to systém fungování školy a celkově magie, o čemž se tu nebudu více rozepisovat. Je toho ještě ale mnoho, co jsem zde nezmínila a za zmínku by to stálo. Pro mě prostě a jednoduše Noviková vytvořila úžasný a fungující magický systém, který dává smysl a zároveň nemá tak docela hranice, a za ten si zaslouží velkou jedničku s hvězdičkou.
Nemám co jiného říct, než že knihu mohu s čistým srdcem vřele doporučit každému milovníkovi fantasy literatury, i těm, kteří dodnes sní o studiu v Bradavicích (i když po téhle knize vás ta touha po magické škole možná přejde). Určitě se jedná o YA literaturu, vhodnější je tedy pro čtenáře a čtenářky od 15 do 17 let, ale bavit se u knihy může zcela jistě úplně každý nadšený čtenář. A já teď tedy už nemůžu jinak, než trpělivě čekat (čtěte: trpět) na další díl.
Teď se z nich shodou okolností stávají spolubydlící ve studentské vile. A nejen že spolu musí žít pod jednou střechou, ale i společně velebit vilu. Během jejich společné práce se vynoří pocity, které Avery už dávno nechala za sebou.
