RECENZE: Sen o Zeleném domě

Sen o Zeleném domě je formou příběhu, který vás vtáhne do děje a období 20. století, které nebylo lehké samo o sobě. Autorka knihy vám tak představí tehdejší společnost a její požadavky, které byly určitou samozřejmostí a očekávaly se od všech. Tak jako každá doba přinášela své oběti, nebylo tomu jinak ani tehdy. Lucy Maud, autorka série Anna ze Zeleného domu, už jako dítě ráda psala a tvořila různé životní příběhy, a to ji neopustilo ani v dospělosti. Občas se ale setkávala s nepochopením. V jejich knihách se tak značně promítaly vzpomínky na dětství a dospívání, které nebyly obzvlášť veselé, ale ona se nevzdávala a vždy se snažila na všem nalézt něco pozitivního.

Obzvlášť obdivuhodný je její pohled na svět, odvaha, ale i smysl pro humor, který ji zřejmě provázel celý život. Díky tomuto příběhu tak můžete zažívat den po dni, či zajímavá období, kterými si tato křehká dívenka procházela. Její život nebyl vždy jednoduchý a často tak musela bojovat s tím, že její okolí od ní očekávalo něco úplně jiného, než si ona sama vysnila. Ona však měla velké cíle, touhy a představy a šla si za nimi. Později se jí některé splnily, jiné jako by se rozprskly v mlze zapomnění. Tak jako v běžném životě.

Pokud tedy toužíte dozvědět se něco více o strastiplné životní cestě kanadské spisovatelky Lucy Maud Montgomeryové, jejíž slavná kniha zabírá místo v mnoha knihovnách a poličkách, tak vřele doporučuji. Sen o Zeleném domě je velmi dojemný a místy i smutný, takže pokud sem tam ukápnou kapičky slz, nebudete jistě jediní a už vůbec se nemáte za co stydět. Tato žena zkrátka neměla vždy tolik štěstí a pochopení, kolik by si sama zasloužila.

Na Lucy mě zaujala i její touha a verva jít si za tím po čem tolik toužila, a to i v době, která tomu nebyla úplně přívětivá. Myslím si totiž, že to je jedna z vlastností, na kterou často ve svých vlastních životech zapomínáme a je to velká škoda.