RECENZE: Rusovláska u cesty

Vypadalo to, jako by se mu náhodou zdál sen někoho jiného. Když o tom tak přemýšlel, možní i ty ostatní sny z dnešního rána byly vypůjčené...

O životě a jiných nepodstatných věcech

Spletité dějové linky, několik časových os a kupa postav, které je nutné alespoň krátce představit. To všechno je přesný opak dnešní knihy. Nekomplikovaná jednoduchost a přímočarost, to je oč tu běží. Vcelku obyčejný chlapík po čtyřicítce proplouvá životem společně se svými obsesemi ohledně úklidu. Všechno funguje tak nějak samospádem a on přemýšlí nad svými dosavadními prožitky a skoro se zdá jako by se ho nic nedotýkalo. A jak to tak bývá, ukáže se, že to, co se zdálo býti zcela v pořádku, je spíše v totálním nepořádku. Čím to, že se mu všechny minulé vztahy postupně rozpadly? Proč začíná být jeho přítelkyně nespokojená a co je vlastně na jeho povaze tak moc špatně?

Někdy se člověk zamyslí nad svým životem a skoro by věřil, že byl nalinkovaný předem, taková jednoduchá rovná cestička, po které je ti předurčeno jít, i když to někdy vypadá, že je zarostlá trním a plná výmolů...

Krátké zamyšlení nad krátkým příběhem

Schopnost některých autorů vcítit se do opačného pohlaví je něco, co obdivuji a vyvažuji zlatem. Anne Tyler to dokázala a její umění září na kilometry daleko jako ten nejlesklejší šperk. Micah, její mužská postava, okolo které se točí celý vesmír této knihy, je pro mě malým, osobním klenotem. Je to správný chlapík, který rád uklízí, a navíc kouzelným způsobem nechápe dynamiku vztahů a vlastní povahu. Nebo to spíše chápe po svém.

Stačilo pár kapitol na to, abych pochopil, o čem to celé čtení bude a hned mi bylo jasné, že mě čeká odpočinková, klidná cesta, po které nebudu klopýtat. Moje hlava se naladila na zenový režim a v tichosti mi děkovala, že ji jednou nechám relaxovat. Rusovláska u cesty je čtenářský wellness pro každého.

V mysli se mu znovu vynořil obraz toho dítěte v supermarketu, které na něj hledělo s takovým očekáváním. Jako už tolikrát ho napadlo, že prorocké sny jsou k ničemu, když jejich význam chápeme až zpětně...

Má poslední slova

Pokud je mezi vámi někdo, kdo dokázal přetrpět více mých recenzí, možná přišel na to, že já trpím zvláštní slabostí na speciální jména knižních postav. V této knize je oním cílem mého zájmu jistý Brink Bartell, jehož jméno zní mému sluchu možná až superhrdinsky. Brink má zkrátka zvuk. Jak vidíte, Rusovláska neunikla mému zaujetí a věřím, že má co nabídnout i vám. Pokud potřebujete zažít klidné odpoledne v příjemné atmosféře a o nic se nestarat, myslím že tahle recenze vám právě poskytla inspiraci.

Tak zase někdy příště. Na přečtenou.

Hodnocení: 88 %