RECENZE: Proces změny

Ačkoliv se může zdát, že Martha Wells je ve světě literatury nováčkem, opak je pravdou, protože toho má za sebou už slušnou řádku, včetně několika ocenění. Její tvorba se dotýká nejen žánru sci-fi, ale také young adult a fantasy, dokonce napsala několik novel ze světa Stargate a Star Wars. Českému čtenáři se dostala do povědomí na jaře, letošního roku, kdy vyšel první díl série Z deníku robokata, s názvem Výpadek systémů a nyní zde máme pokračování.

Už to bude téměř sedm cyklů, co jsem svým vlastním pánem, a to včetně času stráveného na přepravních lodích. Teď ale hlavně potřebuji trochu klidu...

I když na konci prvního dílu byl robokat uvolněn ze služby, pořád musel být pod dohledem člověka, takže jediným řešením bylo zkrátka pláchnout – a to ideálně co nejdál, takže nasedl na transportní loď a slehla se po něm zem, což nezůstalo dlouho bez povšimnutí, a tak se záhy stala z bezpečnostní jednotky vzbouřená bezpečnostní jednotka na útěku. Mohlo by se zdát, že robokat jednal svéhlavě a neuváženě, ale brzy se ukáže, že má plán, ba dokonce dva. Prvním z nich je objasnit svojí minulost a zjistit jak to bylo s onou krvavou tragédií, po níž mu byla vymazána paměť, a tím druhým je držet se co nejdále od lidí a sledovat své oblíbené seriály, včetně svého nejmilejšího s názvem Měsíční rezervace.

Jsi vzbouřená bezpečnostní jednotka, napůl člověk, napůl robot, s dost pochybným řídícím centrem...

Jak už to bývá v životě lidském, ani v tom robotím nic nejde podle plánu. Na své cestě poznává robokat nejen sám sebe, ale také jiné roboty – a co je nejhorší – i jiné lidi, ovšem největším překvapením pro něho samotného je fakt, že se s každou sociální interakcí sám polidšťuje, a to jak vědomě, tak i nevědomky, koneckonců není to obyčejný robot, ale konstrukt, tedy napůl robot, napůl člověk. Život na útěku není žádný med, ale to by nebyl robokat, aby vše nebral s nadhledem a neustálou sebeironií, které je tady mnohem více, než v předchozím dílu. Podaří se dobráckému robokatovi dopátrat se vlastní minulosti a dostane konečně trochu času na sledování seriálů?

Na této sérii je velice zvláštní, že příběh zde hraje spíše druhé housle, zatímco drtivá většina pozornosti je věnována myšlenkám a rozvoji hlavní postavy, což by se na první pohled mohlo zdát otravné, ale opak je pravdou, funguje to skvěle. Navzdory tomu, že se robokat dostává často do vážných situací, zvolila Martha odlehčený a humorný styl vyprávění, který mi je velice sympatický a při čtení jsem měl po většinu času koutky úst nahoře, je to zkrátka děsně návyková věc. Když se nad tím zamyslím, tak jediný mínus, na který jsem byl schopný přijít, je, že kniha má pouze 168 stránek, což je velice mučivé, když si vezmu, že na další díl budu muset čekat dalších několik měsíců, ale nadruhou stranu se má člověk na co těšit.

Proces změny je zábavná jízda, která jen potvrzuje to, co nám napověděl už první díl, a tím je fakt, že série o robokatovi má velice dobře našlápnuto a jak se zdá, bude to s dalším pokračováním jen lepší a lepší.

Pokud jste fanouškem fantastiky a suchého humoru tento titul vás určitě potěší, a jestliže jste, čirou náhodou, vynechali Výpadek systémů, doporučuji koupit společně, určitě nebudete své investice litovat.