RECENZE: Persona

Francouz Maxime Girardeau čtenářům servíruje psycho drama z psychiatrické nemocnice, což u samo o sobě mnohdy nahání ty nejčernější myšlenky. Ostatně pro některé čtenáře to může být jisté klišé, ale já osobně jsem zastáncem toho, že vždy se dá přijít s něčím opravdu novým a překvapujícím.

Ve starém pavilonu pařížské nemocnice byl nalezen zmrzačený a zohavený neznámý muž. Těchto podivných případů, kdy neznámý pachatel je sadistou v tom pravém slova smyslu a neustále řádí je bohužel více než dost, a tak se komisař francouzského kriminálního oddělení Somerset příliš nenudí.

Není to totiž běžný případ, se kterým by se setkával dnes a denně. Toto vyšetřování je plné podivných náhod, zvráceností, a především zrůdností pachatele, který si nebere žádné servítky. Ostatně už jen samotné jeho rozdělení světa – na nový a starý je tak trochu na pováženou.

Můžete s klidným svědomím očekávat typické zápletky, ale i vodítka, která nikam nevedou. Sem tam vám sice autor předhodí nějakou indicii, ale ne vždy se vám ji podaří rozluštit na první dobrou. Zpočátku možná stejně jako já budete mít pocit, že děj úplně tak neplyne, jak byste chtěli, nebo jste běžně zvyklí, ale na druhou stranu se to po začtení po chvilce zlomí.

Jako milovnice hororů jsem si vychutnávala i různé pasáže plné mučení, které autor dokázal velmi barvitě popsat, ale chápu, že ne každý čtenář to ocení. Co mi možná trochu vadilo, tak byla jistá „vyšší moc“ – často se totiž v knize setkáváte s velkými společnostmi, věcmi, které jsou lehce přitažené za vlasy a zní mnohdy i jako propagace, která mi sem úplně tak nezapadala.

Abych knížce ale jen nekřivdila, musím uznat, že příběh jako takový není vůbec špatný, setkáváte se s velkým množstvím osob, kdy některé vám doslova lezou na nervy a u jiných zůstává rozum stát. Zápletka jako taková je možná pro některé čitelná, ale na druhou stranu je hezky zakamuflovaná. Ostatně komisař Somerset je vcelku prazvláštní chlápek, ale popravdě jeho funkci jsem mu občas úplně nezáviděla.

Pokud tedy i vy patříte mezi fanoušky thrillerů a rádi se bojíte, mohu tuto exkurzi do tajuplného podsvětí blázince, a ještě bláznivějších postav vřele doporučit. Možná narazíte na části, které vás příliš bavit nebudou, ale věřím, že po dočtení stejně jako já zhodnotíte, že to vlastně vůbec tak špatné nebylo.

Kniha od Maxime Girardeau, Persona, byla mou prvotinou, avšak nelze tomuto tvůrci jeho talent odepřít. Věřím, že v dalších knihách se do toho pustí ještě více, a předvede nám, že do světa thrillerů a detektivek se opravdu hodí.

Hodnocení: 80 %