RECENZE: Odložená spravedlnost

O autorovi

Začněme samotným autorem. Moje neznalost domácí pisatelské scény je již známým faktem. Není to věc, kterou bych se chlubil při běžných rozhovorech a rozhodně to není omluvitelné, ale faktem to zůstává. Takže nepřekvapí, že do chvíle otevření této knihy, jsem neznal ani Petra Čepka. (Nevěděl jsem ani, že již zesnulý herec stejného jména hrál jednoho ze Tří veteránů. Berte to jako veřejné pokání.)

Rád bych napsal, že se na současnou českou literární tvorbu více zaměřím, abych měl přehled. Ale nechci, aby mě nějaký čtenář zastavil na ulici a začal mě zkoušet ze znalostí v této oblasti, po kterém by následovalo nevyhnutelné pokárání zdviženým obočím a vyprovození hlasitým voláním: Hanba! Takže to radši nenapíšu. Zpátky však k panu Čepkovi. Petr Čepek vystudoval práva, a dokonce pracoval jako právník, což mě zaujalo hned na úvod. Časem se dostal k psaní knih. Nejprve knih pro děti, a potom také pro nás, dospělé. V těch se zaměřuje na žánr krimi s neočekávaným rozuzlením zápletky. Mezi jeho úspěšná díla se řadí například román Sametová Iluze.

Příběh

Krimi román Odložená spravedlnost se motá okolo soudního procesu se zkrachovalým malířem, jemuž se měla stát obětí sedmnáctiletá studentka Lenka. Případ rozhodně nestojí na pevně podložených důkazech a jeho aktéři mají nemálo pochybností o vině, stopách, motivu či trestu. Tyto pochybnosti však z určitých důvodů nespatří světlo soudní síně a zůstanou pouze v hlavách aktérů. Větší prostor dostávají pochybnosti až o několik let později, kdy kamarádi Seržant a Puťák pátrají po zmizelé Puťákově sestře.

Kniha je rozdělena na dvě poloviny. První polovina zobrazuje den soudního procesu, který čtenář prožívá skrz mysl jednotlivých účastníků soudu. V druhé polovině se autor vydává po stopách zmizení mladé dívky. Opět k tomu využívá jednotlivé postavy, ale tentokrát už to není tok veškerých jejich myšlenek, ale spíš pohled těchto postav na jednotlivé části děje. Musím konstatovat, že více se mi líbila první polovina. Zejména svou originalitou a lehkostí. Druhá polovina ale zase obsahuje detektivní zápletku s napínavou cestou k jejímu řešení.

Příběh začíná na přelomu nového tisíciletí. Autor využil toho, že se děj odehrává v minulosti a vložil do něj nenápadné, ale velice zábavné odkazy na tehdejší pohled na nastávající události. Vy samozřejmě víte, jak tyto události ve skutečnosti dopadnou, a tak víte, jak moc mimo tyto předpovědi jsou. Tento detail byl velice povedený a do knihy vnesl zajímavý vtipný prvek. Právě kvůli mixu nepředvídatelnosti, humoru a napětí, musím uznat, že i čeští spisovatelé umí kvalitní krimi napsat. Minimálně Petr Čepek ano. Jeho schopnost si se čtenářovou myslí pohrát, je obdivuhodná. Tímto způsobem fanouškům krimi vzkazuji, aby se nebáli do knihy pustit.

A mám pro vás i pár bonusových důvodů, proč si knihu přečíst:

1.  Na nějakou chvíli se ocitnete v mysli romské pošťačky (což je zážitek, na který by měli prodávat dárkové poukazy místo letu horkovzdušným balonem).
2.  Dozvíte se něco o horolezectví (i když se velká část příběhu odehrává v Praze, kde jsou nejznámějšími lezci obří černá miminka).
3.  Zjistíte, co vše může představovat zkratka C4 (ať se nemusíte dívat na pozvednuté obočí, až se vás na to někdo zeptá).