RECENZE: Neotvírat!!! Mrňavé! – Poznejte pidižvíky z bonbónů a odhalte zloděje hraček

Co na sérii krom její čtivosti a napínavosti, jež je dětem šitá přímo na míru kvituji, je promyšlenost a provázanost děje. Popravdě bych nečekal, že podobně „rozjuchaná“ a odlehčená záležitost bude mít překvapivě prokresleného a zajímavého záporáka, k němuž jsme pomalu, ale jistě dostávali indicie už od prvního dílu. To mě, přiznám se, mile překvapilo, a musím uznat, že jsem celkem netrpělivě očekával finální rozuzlení. Což se tak úplně nestalo. A to mě taky překvapilo (spíš nemile). Odhalení antagonisty pak ukázalo, jak mizerný detektiv bych byl, protože stejně jako ve většině mnou čtených detektivek pro mnohem dospělejší publikum jsem ho i zde neuhádl. O to lepší ono odhalení je, jaký dává zpětně i v rámci všech jednotlivých knih, smysl.

A co víc, celou dobu jsme ho měli stejně jako trio hlavních hrdinů na očích. Nemo, Otka a Béďa se v této části stanou opět svědky toho, jak ožije obsah tajemného balíku s podivnou doručovací adresou. Tentokrát však nejde o jednu hračku, nýbrž o několik desítek sběratelských lepivých figurek pidižvíků, zvaných Maipu. V celém Horním Suchopáru pak tradičně dojde ke změně počasí. Tentokrát z nebe začnou pršet bonbóny. Trio kamarádů tak opět musí spojit síly a nejen zachránit městské závody v běhu a najít majitele obživlých figurek, ale konečně vypátrat, kdo krade v Horním Suchopáru hračky, které pak ožívají.

I zde je zpátky to kouzelně zábavné dobrodružství, které si mé dětské já beze zbytku užilo. Nepříliš komplikovaný, a přitom úderný styl, jakým spisovatelka píše, jde ruku v ruce s povedenými ilustracemi Fréderica Bertranda. Ty nejen že přesně odpovídají tomu, co se v příběhu děje a s četnými skrytými detaily to umně dobarvují, ale působí nebývale sehraně s textem. Spisovatelka a kreslíř si zkrátka rozumí. A to je jedině dobře a nic se na tom nemění ani u sedmého dílu.

Neotvírat!!! Mrňavé!

Verdikt

V Neotvírat!!! Mrňavé! se nám dostává všeho, na co jsme už z knížek německé spisovatelky Charlotte Habersack zvyklí. Vedle opravdu se vyvíjejících dětských protagonistů a rozmanitých vedlejších postav se nám poodhaluje i trochu víc z magií a záhadami ověnčeného záporného zloděje, který v pozadí po celou dobu hýbal veškerým děním. Nebo ne?

Potěší (na dětské knihy) až nevšední propracovanost antagonisty, jenž tu s námi byl prakticky od prvního dílu. Pro sérii nyní už tradiční detektivní linka je tu zpracovaná zdaleka nejlépe a pokud jsem u některých předchozích částí měl pocit určité uspěchanosti, zde tomu tak rozhodně není. Autorka trochu ubrala na rozmanitých nápadech a více se zde drží při zemi, dokresluje vztahy a připravuje půdu pro další díl, který dle náznaků dost možná přenese celé vyprávění někam docela jinam. Což vlastně vůbec nevadí, protože Nemo, Otka a Béďa jsou dostatečně sympatičtí, aby onu pomyslnou kárku táhli dál. Kdyby to ale příště bylo už opravdové finále, rozhodně bych se nezlobil.

V závěru knihy se, jak už je zvykem, dozvídáme, co hrdinům dorazí příště; bude se jednat o balíček s plyšovým medvědím válečníkem, který má po čertech ostré drápy. A teď, když už jsou hrdinové záhadnému zloději hraček v patách s plnou znalostí jeho identity, mělo by dojít na skutečně osudové střetnutí, které se z Horního Suchopáru dost možná přesune do okolního světa...