RECENZE: Neotvírat!!! Mrňavé! – Poznejte pidižvíky z bonbónů a odhalte zloděje hraček

Po kvalitou prakticky nekolísajících předcházejících knihách tu máme už sedmý díl. Dobrodružná a příjemným humorem prodchnutá série s krásnými ilustracemi a napínavým příběhem, který ocení jak děti, tak dospělí se zdá být místy už poněkud natahovanou. Díky svižnosti a útlosti jednotlivých knih to však dosud příliš nevadilo. Přesto se s tím, jak vše postupně gradovalo už nešlo ubránit otázce, zda už se konečně dozvíme, kdo je oním tajemným zlodějem, kradoucím hračky.  Neotvírat!!! Mrňavé! slibuje být tím dílem, kde dojde ke změně statutu quo a snad i alespoň částečnému rozuzlení.

Co na sérii krom její čtivosti a napínavosti, jež je dětem šitá přímo na míru kvituji, je promyšlenost a provázanost děje. Popravdě bych nečekal, že podobně „rozjuchaná“ a odlehčená záležitost bude mít překvapivě prokresleného a zajímavého záporáka, k němuž jsme pomalu, ale jistě dostávali indicie už od prvního dílu. To mě, přiznám se, mile překvapilo, a musím uznat, že jsem celkem netrpělivě očekával finální rozuzlení. Což se tak úplně nestalo. A to mě taky překvapilo (spíš nemile). Odhalení antagonisty pak ukázalo, jak mizerný detektiv bych byl, protože stejně jako ve většině mnou čtených detektivek pro mnohem dospělejší publikum jsem ho i zde neuhádl. O to lepší ono odhalení je, jaký dává zpětně i v rámci všech jednotlivých knih, smysl.

A co víc, celou dobu jsme ho měli stejně jako trio hlavních hrdinů na očích. Nemo, Otka a Béďa se v této části stanou opět svědky toho, jak ožije obsah tajemného balíku s podivnou doručovací adresou. Tentokrát však nejde o jednu hračku, nýbrž o několik desítek sběratelských lepivých figurek pidižvíků, zvaných Maipu. V celém Horním Suchopáru pak tradičně dojde ke změně počasí. Tentokrát z nebe začnou pršet bonbóny. Trio kamarádů tak opět musí spojit síly a nejen zachránit městské závody v běhu a najít majitele obživlých figurek, ale konečně vypátrat, kdo krade v Horním Suchopáru hračky, které pak ožívají.

I zde je zpátky to kouzelně zábavné dobrodružství, které si mé dětské já beze zbytku užilo. Nepříliš komplikovaný, a přitom úderný styl, jakým spisovatelka píše, jde ruku v ruce s povedenými ilustracemi Fréderica Bertranda. Ty nejen že přesně odpovídají tomu, co se v příběhu děje a s četnými skrytými detaily to umně dobarvují, ale působí nebývale sehraně s textem. Spisovatelka a kreslíř si zkrátka rozumí. A to je jedině dobře a nic se na tom nemění ani u sedmého dílu.

Neotvírat!!! Mrňavé!

Verdikt

V Neotvírat!!! Mrňavé! se nám dostává všeho, na co jsme už z knížek německé spisovatelky Charlotte Habersack zvyklí. Vedle opravdu se vyvíjejících dětských protagonistů a rozmanitých vedlejších postav se nám poodhaluje i trochu víc z magií a záhadami ověnčeného záporného zloděje, který v pozadí po celou dobu hýbal veškerým děním. Nebo ne?

Potěší (na dětské knihy) až nevšední propracovanost antagonisty, jenž tu s námi byl prakticky od prvního dílu. Pro sérii nyní už tradiční detektivní linka je tu zpracovaná zdaleka nejlépe a pokud jsem u některých předchozích částí měl pocit určité uspěchanosti, zde tomu tak rozhodně není. Autorka trochu ubrala na rozmanitých nápadech a více se zde drží při zemi, dokresluje vztahy a připravuje půdu pro další díl, který dle náznaků dost možná přenese celé vyprávění někam docela jinam. Což vlastně vůbec nevadí, protože Nemo, Otka a Béďa jsou dostatečně sympatičtí, aby onu pomyslnou kárku táhli dál. Kdyby to ale příště bylo už opravdové finále, rozhodně bych se nezlobil.

V závěru knihy se, jak už je zvykem, dozvídáme, co hrdinům dorazí příště; bude se jednat o balíček s plyšovým medvědím válečníkem, který má po čertech ostré drápy. A teď, když už jsou hrdinové záhadnému zloději hraček v patách s plnou znalostí jeho identity, mělo by dojít na skutečně osudové střetnutí, které se z Horního Suchopáru dost možná přesune do okolního světa... 

Hodnocení 75 %