RECENZE: Lunasterové

Proč jsem si knihu vybrala?

Kromě úchvatné obálky mě nalákal i fakt, že kniha vzešla z pera Natalje Ščerby, autorky populárních sérií Časodějové a Čarodol, od které jsem dosud nic nečetla. Skok nad hvězdami je první vlaštovkou nové, šestidílné série, a tak jsem si řekla, že konečně přišel čas, okusit tvorbu této šestatřicetileté spisovatelky.

Příběh

Autorka vytvořila svět, ve kterém žije několik lidských ras - Asterové, Lunojasní a obyčejní beztvářní. Lunojasní dokážou létat a jejich síla je spojena s Měsícem. Asterové létat nemohou, zato jsou brilantními skokany. Svou moc čerpají ze svitu hvězd a ti nejlepší z nich dokážou nalézt cesty do nových světů. Napjatá atmosféra mezi nimi by se dala krájet, přesto jsou jejich osudy vzájemně provázané. A beztvářní? To jsou jen obyčejní lidé, kteří o existenci Asterů ani Lunojasných nemají ponětí.

Tim je zdánlivě obyčejný chlapec milující parkour. Večery tráví touláním se po ulicích, skákáním po zídkách a střechách a nedokáže si vysvětlit, proč ho výšiny tolik lákají. Alex vystupuje jako typický playboy pocházející z bohaté rodiny Lunojasných. Umí se chovat jako ta nejotravnější osina v zadnici a s Timem se upřímně nesnáší. A pak je tu Celestina, Astra s velkým tajemstvím, která přijíždí do města Lunojasných, aby dočasně bydlela u své matky, která se jí před lety zřekla.

Osud má někdy zvláštní smysl pro humor, a tak svede dohromady cestu Tima, Alexe i Celestiny. Asi nemusím naznačovat, že život ani jednoho z nich nezůstane stejný jako dříve. Tim o sobě zjistí pravdu, kterou mu rodiče od narození tajili, Alex se střetne s tvrdou realitou a Celestina bude muset prozradit své největší tajemství a vystavit se nebezpečí, aby ochránila své nejbližší. 

Recenze

Některé knihy se recenzují téměř samy, u jiných je to oříšek. V případě Lunasterů jsem se bohuže musela potýkat s druhým případem. Ne, že by se mi vyprávění nelíbilo nebo byla kniha špatně napsaná, to vůbec, ale příběh ve mně nezanechal téměř žádnou stopu a jsem si téměř jistá, že za pár týdnů si už nebudu pořádně pamatovat, co se v knize odehrálo.  Možná je to tím, že cílovka je podle mě spíše pro čtenáře ve věku kolem 12 let nebo za to mohou některé nezáživné pasáže. 

Musím uznat, že autorka si připravila slušnou půdu pod nohama pro nadcházející díly. Úvod do světa, jemuž vládnou povýšení Lunojasní a Asterové jen tiše „šoupou nohama“, aby přežili, je více než srozumitelný. Již od prvních kapitol není vůbec těžké se zorientovat a pochopit spojitosti. Postavy jsou zajímavé, uvěřitelné a celkem propracované.

Na druhou stranu musím vytknout pomalé, rozvláčné tempo, které provází při nejmenším první polovinu knihy. Myslím, že kdyby Ščerba příběh zkrátila alespoň o 50 stran, vyprávění by to nijak neublížilo. Takhle jsem měla při čtení velmi smíšené pocity. Chvílemi jsem se téměř nudila, jindy jsem byla zvědavá, jak se příběh bude vyvíjet dále a vyloženě jsem se bavila, což se ale bohužel nestávalo často.

Co na mě udělalo největší dojem, jak už jsem zmínila v úvodu článku, je zpracování knihy. Obálku zdobí lesklé, místy měňavé prvky, uvnitř najdete krásné ilustrace a nadpisy některých kapitol jsou ověnčeny citáty z písní kapely Agatha Christie. Zkrátka se jedná o knihu, kterou si pro její krásu hrdě vystavíte v knihovně.

Shrnuto, podtrženo

Svět Lunasterů je poutavý, stejně tak postavy v příběhu, kterému škodí rozvláčné vyprávění odehrávající se zbytečně na 400 stranách. Uvidíme, s čím autorka přijde v dalších dílech. V komentářích na Goodreads a Databázi knih jsem dohledala, že fanoušci sérií Časodějové i Čarodol si Lunastery jednoduše zamilují. Pro mě osobně se jedná spíše o estetickou záležitost než čtenářský zážitek, který bych si v blízké době chtěla zopakovat.