RECENZE: Každé další léto - Jedna z nejmilejších knih, kterou si můžete letos přečíst

Nyní je z Persefony úspěšná třicátnice žijící ve velkoměstě. Má slibně rozjetou kariéru, krásný byt a o přátele a náhodné známosti nemá nouzi. S muži však navazuje pouze povrchní vztahy a bojí se zamilovat. I když se snaží všechny emoce potlačit, ve skrytu duše její srdce touží po muži, kterého před více než deseti lety musela kvůli své mladické nerozvážnosti opustit.

Po tragické události se Percy vydává do Barry's Bay na pohřeb člověka, jenž jí byl kdysi hodně blízký. Znamená to však, že brzy bude muset čelit Samovi, jemuž dluží omluvu a vysvětlení, co se tehdy vlastně stalo. Po příjezdu Percy znovu ve vzpomínkách prožívá dobrodružství na břehu jezera i nejlepší okamžiky svého dosavadního života. Jak bude její příběh pokračovat? Odpustí jí Sam její dávný přešlap?

Verdikt

S recenzí na Každé další léto jsem poměrně dlouho otálela, protože jsem si potřebovala utřídit myšlenky. Kniha mě totiž hluboce zasáhla. Když jsem začínala číst, vůbec jsem netušila, co mě čeká. Myslela jsem si, že před sebou mám jen další román o první lásce. To jsem se ale spletla.

Každé další léto je o lásce, ale ne jen o té partnerské. Je o lásce k sobě, k druhému, k přírodě i k rodičům. Je o přátelství i odpuštění a o tom, že i když známe svou spřízněnou duši odmala, musí nastat ten správný čas, abychom s ní mohli být. Jak už asi tušíte, s tímto dílem vás čeká neskutečná jízda plná nejrůznějších pocitů. Pro mě bylo čtení této knihy o krásách i nástrahách života jako pohlazení. Chvílemi jsem se smála, pak jsem plakala, a nakonec ve mně zůstal krásný, hřejivý pocit.

Každé další léto

Pečlivě zvolené každé slovo, dvě doplňující se časové roviny příběhu, postupné odkrývání detailů z minulosti i postavy, jež budete milovat. To jsou jen jedny z mnoha věcí, které na tomto díle obdivuji. Ještě chvíli se ale zdržíme u postav. Percy byla poměrně komplikovaná osobnost. Od třináctileté holky až po dospělou ženu ušla dlouhou cestu a myslím, že se více než deset let zbytečně trestala, aniž by se snažila své chyby napravit a odpustit si. Sam měl své kouzlo už když mu bylo třináct. A vyrostl z něj skvělý člověk. Milý, hodný, charismatický (z popisu Percy i přitažlivý a hezký), ale hlavně se srdcem na správném místě.

Příběh je napsaný opravdu procítěně a rozhodně vám doporučuji přečíst celou knihu, tedy i s doslovem autorky na konci. Kromě jiného v něm zjistíte, že román vznikl během pandemie a Carley Fortune není spisovatelka, ale knižní redaktorka, která jednoho dne pocítila obrovské nutkání napsat román a vzniklo tak Každé další léto. Výjimečně jsem dnes z doslovu vybrala i úryvek v němž autorka popisuje, co ji k napsání knihy vedlo a o čem je. Já jsem během čtení pocítila vše, o čem autorka v ukázce píše:

Myslím, že po přečtení románu Každé další léto budete schopni pochopit mé vzpomínky, tesknotu i nostalgii, kterou jsem cítila, když jsem ho psala. Pochopíte, že to, že jsem začala psát právě tam, nebylo náhodou, neboť jsem v tom zastrčeném koutě u jezera prožila notný kus svého dětství a dospívání. Svým spisovatelským počinem jsem chtěla vzdát hold třpytivým jiskřičkám světla mihotajícím se na vrcholcích vln, neprostupným keřům na břehu, jasnému nebi táhnoucímu se do nekonečných dálek i nespoutaným bouřím, které sice dokázaly otřást celou krajinou, ale zároveň svými oslnivými blesky prosvětlovaly černočernou temnotu. Chtěla jsem tam náramky přátelství i napůl rozmočené, kapající zmrzlinové kornouty. Přála jsem si prchnout z ošklivého roku 2020 do nejkrásnějšího období svého života a psát o nejlepších prázdninách svého dětství.

Je potřeba dodávat něco dalšího? Já myslím, že vše podstatné už bylo řečeno. Dílo nadané redaktorky opravdu stojí za přečtení a věřím, že na poslední letní dny a babí léto, bude tou nejvhodnější volbou. Já jsem jej do rukou dostala v tu nejlepší možnou dobu a už teď vím, že pokaždé, když se budu cítit mizerně a zároveň budu mít chuť na příběh, který se dotkne mé duše, vždycky sáhnu právě po Každém dalším létě.