Hospůdka v Praze – splnila dlouho očekávaná knížka Julie Caplinové očekávání českých čtenářů? | RECENZE

Julie Caplin nás už mnohokrát (konkrétně jedenáctkrát) přesvědčila, že psát umí, že její knihy jsou o lásce a cestování a každý z těchto příběhů může být přesto originální. Když se čeští fanoušci dozvěděli, že se chystá kniha odehrávající se v České Republice, roztrhl se pytel s nápady, co nejspíš bude zdobit obálku a jaký název dílo dostane. Já sama jsem byla přesvědčená, že půjde právě o pivo a že v názvu určitě bude hospoda. Po vydání Vily v Itálii už bylo skoro jasné, že pivo bude mít hlavní roly v „našem“ českém Romantickém útěku. A tady určitě Julie neudělala chybu, ať chceme nebo ne, jsme národem pivařů a byl by hřích náš národní poklad takhle nevyužít. Sama autorka tvrdí, že naše pivo je nejlepší a jako svoje nejoblíbenější české jídlo několikrát zmiňovala svíčkovou, která se v knize samozřejmě také objeví. A teď už k samotnému ději… Jak dopadl dvanáctý díl této volně navazující série?

Hospůdka v Praze

Snažil jsem se to popírat, ale pak ses tu ráno objevila, s rozcuchanými vlasy, jako bys právě vylezla z postele, a usmívala ses na mě, tak sexy a klidně…jako Mona Lisa, jako bys znala všechna tajemství světa, a … byl jsem ztracený. Úplně a naprosto ztracený.

V předešlé knize jsme se potkali s Leem, energickým, věčně pozitivním Italem, který hledal lásku v náručí mnoha dam. A s ním se vydáváme na stáž v pivovaru, do stověžaté Prahy. Leo ale tohle půlroční dobrodružství nebude muset absolvovat úplně sám, při nastěhování do pronajatého bytu totiž zjistí, že má za svou spolubydlící dívku Annu, která pro něj ovšem není žádnou cizinkou.

Anna je Angličanka, která vyrůstala bez rodičů u své tety a strýce, který vlastní malý pivovar. Její vášeň pro pivo je tak velká, že se rozhodne přihlásit na stáž do Prahy, aby vyhrála soutěž a jako cenu dostala zařízení na výrobu svého vlastního piva. Když ale po několika letech potká Lea právě v Praze, celá situace, je najednou mnohem komplikovanější. Naši hrdinové spolu totiž kdysi dávno chodili a jejich vztah nedopadl úplně nejlépe a tak, když se znovu potkávají, začátek jejich cesty není úplně nejvřelejší. Naštěstí mají sousedy, ze kterých se brzy stanou jejich přátelé a Anna s Leem tak nemusí objevovat krásy Prahy jen sami ve dvou. Nakonec totiž zjistí, že možná jejich city k sobě navzájem tak úplně nezmizeli. Otázkou však zůstává, kdo vyhraje soutěž za lépe uvařené pivo? A dokážou spolu ti dva bydlet a nakonec možná i spolupracovat?

Verdikt

Tak moc jsem se na tenhle díl těšila, protože poslední kniha Vila v Itálii, měla naprosto úchvatnou atmosféru. Bohužel musím říct, že Hospůdka v Praze tohle postrádala. Julie Caplin opět skvěle vystihla všechno krásné na naší zemi, podíváme se totiž s hlavními hrdiny nejen do Prahy, ale i na Šumavu. Jídlo, které v knize ochutnáváme, je nám sice důvěrně známé, ale i přesto se vám budou sbíhat sliny. Po téhle stránce, to bylo perfektní. Bohužel vztah hlavních hrdinů mě tentokrát nechal chladnou, i když Leo září jako slunce. Anna už tak moc ne. (SPOILER) Její důvod proč tenkrát od Lea odešla, byl naprosto absurdní a to prostě zamilovaní lidé nedělají. Soudit svého přítele, podle vašeho strýce, který podvádí tetu je myšlenka úplně mimo. A Anna rozhodně, neměla působit, jako hloupá holka.

Další vadou na kráse tohoto příběhu je překlad. Tam to skřípalo prostě neskutečně a nešlo to přehlížet, ani kdybych četla se zavřenýma očima. Aby se dva lidé, kteří se milují, navzájem neustále oslovovali „Michaelo“ a „Jane“, je tak neskutečně neobratné a nereálné, že mi to ten dojem z příběhu naprosto kazilo a nedokázala jsem se soustředit na nic jiného. Samozřejmě ale jde o úhel pohledu a i přes všechny mínusy je Hospůdka v Praze hezkým průvodcem i pro nás místní. Skrývá se tam totiž bezpočet tipů na skvělé restaurace a kavárny v Praze.