RECENZE: Dvojčata paní Karoliny

Dvojčata paní Karoliny - příběh

Dámu jako z filmu pro pamětníky, tak přesně si představuji Lenu Woodwardovou, kterou celý život tíží pár bolestných okamžiků, jenž není schopna vehnat ze své hlavy, a taky jedno zásadní rozhodnutí. Jednoho dne se tak konečně odhodlá a obrátí se na hlavní hrdiny, právničku a vyšetřovatele, s životně důležitou prosbou – hledá dcery své nejlepší kamarádky Karoliny.

Lena tak otevírá svou 13. komnatu, která je bolestivá a vhání (nejenom ji) nejednu slzu do očí. Její dětství bylo dá se říct ukázkové, ale pak přišla válka a vše jako by se rozplynulo. Lena přišla o svou rodinu a musela spoléhat jen sama na sebe. Vrací se tak do dob zoufalství, bolesti, ale hlavně tolik strašné okupace a ke své milované nejlepší kamarádce Karolíně.

Emocionálně silné pouto propletené ještě silnějším přátelstvím, které doplňuje slib, jenž musí chtě nechtě dodržet. Ještě není všem dnům konec a je důležité splnit to, co slíbila. I když nejednou možná sama sebe kvůli tomu proklínala.

Dvojčata paní Karoliny - verdikt

Příběh sám o sobě je tak mrazivý, že se každá další strana čte o to hůře. Já, přesto, že tyto romány čtu velmi často, jsem se přistihla, že byly dny, kdy jsem musela knihu na nějakou chvíli odložit, protože mi z toho nebylo úplně nejlépe. Na své poměry jsem ji četla velmi dlouho, ale to bylo především způsobeno tím, že moje myšlenkové pochody jely na plné obrátky a já si často večer představovala to, o čem jsem předešlé dny četla.

Ostatně životní osud Leny a Karoliny je přesně tím, co bude pro mnoho z vás více než překvapením. Je totiž něco, co ví jen tyto dvě ženy. Nečekejte běžné klišé, ale opravdu propracovaný děj, který vás chytne za srdce a navíc demonstruje, že i to největší tajemství někdy není dobré brát si s sebou do hrobu. A to, co se stalo v minulosti často vyplave i v přítomnosti, ovlivní nejeden život a rozhodnutí do budoucna.

V půlce knihy jsem sice lehce tušila směr, kterým se to všechno bude ubírat, ale nevadilo mi to. Lehko jsem se zmýlila, ale i tak jsem byla zaskočená některými opravdu smutnými pasážemi. Nepochopitelné pro mě bylo i chování jejího vlastního syna, který měl Lenu spíše za blázna.

Ostatně sledovat osudy všech zúčastněných, vzájemnou propletenost a prostředí soudního řízení pro mě bylo jakousi novinkou. Tak často na spojitost s právem v těchto knihách nenarazíte a je znát, že právě Ronald H. Balson je civilním povoláním advokát. To vše se velmi pozitivně vrylo i do tohoto válečného románu a udělalo ho jedinečným.

Opět jsem se tak přesvědčila, že spravedlnost není vždy jasným vítězem a rány osudu někdy bolí víc, než si sami dokážeme přiznat.

Pokud jste i vy zvědaví, zda se nakonec dvojčata podaří najít, tak směle do toho. Čtení to nebude jednoduché, ale určitě ve vás tento autor zanechá nejednu stopu.

Hodnocení: 100 %