RECENZE: Domeček pro panenky

Na druhou stranu po přečtení anotace se příběh zdál více než čtivý, a tak nebylo zapotřebí knihu hned zatracovat. Mnohdy jsem se totiž přesvědčila o tom, že čím věhlasnější jméno autora a několikátá vydaná kniha v řadě, tím šla kvalita u některých rapidně dolů, což bylo mnohdy o to větší zklamání. A musím uznat, že pro tuto knihu to rozhodně neplatí.

Phoebe Morgan čtenářům předkládá ukázkový thriller, který je plný psychodramatických chvil, které k tomuto žánru zkrátka patří. Zpočátku se může děj zdát poněkud ucouraný a pomalý, ale to se po přečtení pár kapitol velmi rychle změní a vše tak nějak rychle a příjemně utíká.

Hlavní protagonistka Corinn je dle mého názoru trochu citově a psychicky nestálá, i přesto, že se tváří, že tomu tak není. Na jednu stranu po tom, co zažila se není čemu divit, ale zrovna v jejím případě, čeho je moc, toho je příliš. Nečekejte tedy žádnou idylku. S velkou pravděpodobností je dost možné, že vás bude stejně jako mě chvílemi trochu štvát, ale dá se na ni zvyknout.

Po všech těch nepříjemnostech, které ji za dlouhé roky potkaly společně s Dominicem jí zbyla poslední šance a pokus o umělé oplodnění. Znenadání se však před jejich domem objeví domeček pro panenky, což bere trochu jako znamení z nebes, ale jak všichni víme – v knihách se často nic neděje jen tak. A to je přesně Corinnin případ .

Podivuhodných náhod začíná přibývat a jí tak začíná docházet, že to zřejmě nebude jen tak. Je tu někdo, kdo ji sleduje. Osoba, která jí tak znepříjemňuje život, a ještě více se jí snaží dostat do nitra, je zřejmě spjata i s její rodinou. O to horší pocit.

Velmi rychle se tak rozjíždí děj, do kterého je zapletena i sestra Corinne s rodinou, což vás občas zavede do minulosti a přepíná mezi jednotlivými postavami, ale stále není problém se v příběhu orientovat. Sice bystřejší čtenáři možná po chvíli začnou tušit, co se bude dít a jaké bude rozuzlení, ale to knize na kráse rozhodně neubírá. Příběh má totiž pasáže, které jsou často velmi šokující a dokážou i mile překvapit.

A závěr? Ten je možná pro některé jedno velké překvapení, protože alespoň mně ukázal, že ubírání děje jsem vnímala zřejmě trochu jinak, než tomu ve skutečnosti bylo. A o to víc jsem pak byla mile překvapená.

Každopádně na to, že Domeček pro panenky byl prvotinou této britské začínající spisovatelky, tak věřím, že to jistě nebude poslední kniha, kterou jsme se od ní mohli dočkat. Psycho thrillerů není nikdy dost a pokud i vy patříte mezi fanoušky tohoto žánru, tak věřím, že vás nezklame.

Hodnocení: 89 %