RECENZE: Dívka, která chtěla zachránit knížky

Kniha Klause Hagerupa – Dívka, která chtěla zachránit knížky, vypráví o desetileté dívce Anně, která je nadšenou a vášnivou čtenářkou. Nejspíš by nedělala nic jiného, než jen četla knihy. Jak ji rozumím! Kamarádku nachází v padesátileté knihovnici, paní Monsenové, která ji povypráví o knihách, které nikdo nečte. Dokáže je Anna však zachránit?

Milovníci knih, zbystřete. Kdo nemá, nebo alespoň nepřečetl tuto knihu, jako by nebyl! Hlavní protagonistkou této kouzelné knihy je skoro desetiletá dívka jménem Anna. Je to vášnivá čtenářka každým coulem. Čte ráno, čte večer, čte v noci. Zbožňuje knihy stejně jako já. Navštěvuje knihovnu, kde se kamarádí s paní Monsenovou, místní knihovnicí. Tuto usměvavou paní v letech, ale jednoho dne uvidí Anna smutnou.

Anna zjišťuje, že paní Monsenová smutní, protože se málo půjčují knihy a pan Berg je musí zničit, když si je nikdo nepůjčuje, přestože knihy taktéž miluje. Je to však jeho práce… A tak se Anna rozhodne knihy zachránit. Odváží si padesát knih na vozíku domů.

„Četla. A četla. A četla. A četla. A četla. Až z toho čtení usnula. Zdálo se jí o všech kamarádech, se kterými se právě spřátelila. Další týdny pokračovala ve čtení. Seznámila se s mnoha lidmi, o kterých předtím nikdy nečetla. Někteří byli hodní, jiní zlí. Další byli šťastní, jiní smutní. Některé postavy byly chytré, jiné hloupé. A ve všech se trochu poznávala. Velmi ráda jim pomohla. Teď mohou žít navždy.“

Jakmile Anna všechny knihy vrátí, kam patří, paní knihovnice jí nabídne ještě jednu útlou knížečku. Přestože je Anna z čtení unavená, knihu si půjčí a hned ji zaujme. Knížka se jmenuje Zakletý les. Jako autor je zde uveden Valdemar Seier, ale jak dívka později zjišťuje, jde o pseudonym. Navíc je kniha něčím zvláštní, ne-li výjimečná. Chybí poslední stránka, nějaký závěr. Je to snad záměrné?

Kniha se stane nejpopulárnější a nejčtenější knihou v Norsku. Každý ji chce mít. Annu napadne, že každý si musí napsat svůj vlastní konec „Zakletého lesa“.

„Mohli by psát o svých snech, o tom, co by chtěli zažít. Jak úžasné!“

Bude dívka jménem Anna pátrat po skutečném jméně záhadného autora knihy? Najde ji/ho??? Dokončí Anna za ni/něj její/jeho příběh? Jak skončí? To se dozvíte v této úžasně kouzelné knize s ilustracemi Lisy Aisato.

Tato dětská kniha, která je ovšem určena i dospělému publiku, mě absolutně chytla za srdce a uchvátila mě jak textem, tak i snovými ilustracemi. Přelouskala jsem ji jedním dechem. Samozřejmě jsem soucítila s dívkou, jež zachraňuje knihy a malinko jsem se v ní poznala. Nejenže máme společnou lásku k psanému slovu, ale i já jsem se jako malá bála zestárnout, bála jsem se smrti. Pak jsem si však uvědomila, jakým kouzlem či zázrakem jsme obdarováni, když můžeme žít. Když můžeme přivonět ke květině, obejmout strom, pozorovat oblohu… dělat vše, co nám přijde jako samozřejmost. A přestala jsem se jednoho dne bát stejně jako Anna.

Kniha, ve které se pozná jistě mnoho čtenářů, kteří milují knihy, vás upoutá na první dojem a musí vás chytnout za srdce jako mě svým půvabem. Knihu, kterou dám jednou své dceři, si zaslouží místo na výslunní v každé knihovně. Zaslouží si jistě řadu ocenění, kterých se i, pevně věřím, dočká. Kniha Klause Hagerupa – Dívka, která chtěla zachránit knížky, mě absolutně nadchla a vřele doporučuji nejen dětem, ale i všem milovníkům knih!