Pachatel vzkazuje: Nikdy neumírej poslední

Kdo je kdo?

Zoe a Chloe Denningovy – dvojčata, která se právě chystala oslavit své jednadvacáté narozeniny.

Brianna Haywardová – psycholožka a zakladatelka terapeutické skupiny „Dvojčata bez dvojčete“.

Jason Bridges – novinář píšící do krimi rubriky. Uchází se o místo policejního tiskového mluvčího.

Rick Bentz – detektiv, zabývající se případem „Otce Johna“ (vraždícího kněze) a také případem Vraha 21. I když údajný vrah si již odpykává trest v LA.

Jak to všechno bylo?

Zoe procitne a uvědomuje si, že je něco špatně. Hodně špatně. Pamatuje si, že jí nějaký magor říkal, že je sestra v nebezpečí. Teď leží v kobce svázaná do kozelce a nahá. Slyší toho parchanta, a také slyší Chloe, která je nejspíš na druhé straně místnosti. Musí vymyslet, jak se z odsud dostanou – živé!

Briannu probouzí zvuk telefonu. Volá kamarádka ze skupiny Dvojčata bez dvojčete. Také měla zlý sen a snaží se ji přesvědčit, že se stalo něco zlého. Nejspíše dvojčatům, která obě znají. Nemožné! Jen zlý sen, to je celé. Jenže možná jejich sny přeci jen nějak souvisely se zmizením dvojčat Denningových.

Detektiv Rick Bentz je právě tím policistou, za kterým se Brianna vypravila. Předala mu složky o Vrahovi 21. Ne, není blázen, je jen přesvědčená, že v LA je uvězněn za činy Vraha 21 někdo jiný. Bentz si také není jistý vinou údajného pachatele. Prozatím se ppouští se do pátrání po Zoe a Chloe Denningových.

Měl to být nejlepší den jejich života. Bohužel byl nejhorší.

 

Jason Bridges je shodou okolností na policejní stanici, když Brianna předává informace detektivu Bentzovi a vyslechne jejich rozhovor. A znovu po letech se setkává právě s Briannou. V tu chvíli se mu jako bumerang vrátí vzpomínky na dávné události. Vina ho tíží a on se s tím musí vypořádat, i přesto, že je Brianna skoro stejná jako Arianna... Její dvojče, které před lety zemřelo.

Kniha, kterou neodložíte

Už na druhé straně jsem věděla, že se budu bít společně s Chloe a Zoe. Že jim budu fandit. Byla jsem nervózní, jakmile mě další kapitola zavedla k někomu jinému a já nevěděla, jestli se Zoe vydařil plán. Byla jsem tak nervózní, že jsem knihu musela odkládat, ale jakmile jsem to udělala, tak jsem po ní zase hned sáhla a pokračovala ve čtení. Nedalo se od ní odtrhnout. Tohle byla jízda a já si ji užila.

Mám jen malou výtku ke konci knihy. Přišel mi uspěchaný. Chápu, že 416 stran není málo, ale podle mě mohla autorka třeba ještě dvacet stran přidat a závěr víc okořenit. Přišlo mi to trochu nastrčené, ale posuďte sami. Já se určitě podívám po dalších knihách, které Lisa Jackson napsala!