Na zlaté hraně – příběh o tlaku, ambicích a ceně vítězství | RECENZE

První stránky mě trochu zmátly. Chvíli jsem měla pocit, že mě čeká hlavně dlouhá romantická linka ze sportovního prostředí. Jenže jsem se spletla. Postupně se z knihy vyklubal příběh, který je mnohem vrstevnatější, bolestivější a upřímnější, než jsem čekala.

Chvíli mi trvalo se v něm plně zorientovat, hlavně kvůli stylu vyprávění. Na zlaté hraně nepůsobí jako úplně klasický román. Část sledujeme přímo skrz hlavní hrdinku a do toho se objevují různé výpovědi lidí kolem ní, skoro jako v dokumentu o někom slavném. Má to takový T. J. Reid vibe, takže časem začnete pochybovat o tom, jestli čtete fikci, anebo je to celé vlastně pravda.

Nejdřív jsem si na to musela zvyknout, ale nakonec mi právě tahle forma přišla skvělá. Díky ní celý příběh působí opravdověji a člověk má pocit, jako by postupně skládal dohromady obraz něčího života.

Katarinu a Heatha jsem si nezamilovala hned od první stránky. Oba jsou komplikovaní, tvrdohlaví a občas mě dokázali pěkně vytočit. Jenže zároveň jsem chápala, proč jsou takoví. Vyrůstali a pohybovali se v prostředí, které je formovalo natolik, že dnes neumí vždycky fungovat normálně. A i když jsem s nimi v některých situacích nesouhlasila, postupně mi na nich začalo záležet víc, než jsem čekala.

Když sen bolí víc než pád na led

Nejsilnější pro mě bylo vykreslení vrcholového sportu. Krasobruslení tu není jen hezké pozadí pro dramatický vztah. Je to svět plný dřiny, bolesti, peněz, tlaku a obětí. Kniha dobře ukazuje, že talent sám o sobě nestačí. Potřebujete podporu, zázemí, správné lidi kolem sebe a taky obrovskou psychickou odolnost. A ani tak vám nikdo nezaručí, že se dostanete tam, kam chcete.

Hodně na mě zapůsobil i ten neustálý tlak. Tlak od trenérů, okolí, fanoušků, soupeřů, ale hlavně tlak, který si člověk vytváří sám v sobě. Ten pocit, že nesmíte selhat, protože jste tomu už obětovali příliš mnoho. Že kdyby to nevyšlo, možná by všechny ty roky bolesti, odříkání a snahy najednou nedávaly smysl. Tohle mi přišlo vykreslené opravdu silně a z vlastní zkušenosti můžu říct, že i pravdivě.

Vztah Katariny a Heathe je hodně intenzivní a rozhodně není jednoduchý. Vlastně se jedná o vztahovou toxicitu. Není to žádná klidná romantika, u které si člověk jen odpočine. Je v něm spousta napětí, vzteku, bolesti, chemie i věcí, které nejsou úplně zdravé. Někdy jsem jim fandila, jindy jsem měla chuť je od sebe odtrhnout a poslat každého na opačnou stranu stadionu. Ale číst mě to nepřestalo bavit ani na chvíli.

Krasobruslení bez pozlátka, tedy tvrdý svět za krásou na ledě

Myslím, že právě tohle je na knize tak návykové. Nepředkládá čtenáři dokonalé lidi ani jednoduchý příběh. Ukazuje, jak moc vás může sen pohltit, co všechno jste ochotni kvůli němu obětovat a jak snadno se může stát, že cestou ztratíte i kus sebe.

Kniha Na zlaté hraně ve mně nakonec zanechala hlavně obdiv k vrcholovým sportovcům. K jejich disciplíně, výdrži a ochotě žít život, který zvenku možná vypadá krásně, ale uvnitř je často mnohem tvrdší, než si umíme představit. A zároveň jsem si po dočtení říkala, že s nimi jakožto profesionální sportovec hodně souzním. Některé popisované situace, zejména tlak na výkon i sportovní rivalita, která vás nutí vydat ze sebe to nejlepší, mi vlastně nejsou vůbec cizí. I proto pro mě nejde jen o román z prostředí krasobruslení, ale o příběh o ambicích, bolesti a ceně, kterou někdy platíme za vlastní sny.

Ukázka z knihy

Dnes je tomu právě deset let, co jsem prožila nejhorší den svého života.

Jak bych mohla zapomenout, když mi to miliony úplně cizích lidí tak ochotně připomínají? Určitě jste viděli zprávy, obálky časopisů, příspěvky na sociálních sítích. Možná máte v plánu se dneska večer uvelebit s mísou popcornu na pohovce a pustit si dokument, který byl k této příležitosti natočen. Škodolibost a chill.

Jen do toho. Užijte si to. Ale nenamlouvejte si, že mě znáte. Už jsem slyšela asi všechno: Katarina Shawová je mrcha, diva, uražená nula, manipulativní lhářka. Chladnokrevná podvodnice, kriminálnice. Děvka, co prahne po pozornosti, dokonce snad skutečná děvka. Možná i vražedkyně.