Jules Verne: život a dílo „otce sci-fi“

Romány od Julese Verna


Jules Verne se věnoval mnoha žánrům a jeho publikace zahrnují přes tucet her a povídek, četné eseje a čtyři populárně naučné knihy. Slávu si však získal díky svým románům. Do sbírky padesáti čtyř románů, které Verne vydal během svého života jako součást série Podivuhodné cesty, bylo díky úsilí jeho syna Michela posmrtně přidáno dalších osm románů.


Vernovy nejslavnější romány napsány v 60. a 70. letech 19. století, kdy Evropané stále objevovali, v mnoha případech zneužívali, nové oblasti světa. Verneův typický román zahrnuje převážně mužské postavy (často včetně jednoho chytráka a jednoho siláka) vyvíjející novou technologii, která jim umožňuje cestovat na exotická a neznámá místa. Verneovy romány čtenáře vedou napříč kontinenty, pod oceány, okolo celé Země, a dokonce i do vesmíru.

Odkaz Julese Verna

Jules Verne je často nazýván „otcem sci-fi literatury“, ačkoli tentýž titul byl také udělován H. G. Wellsovi. Wellsova literární kariéra nicméně začala až generaci po Vernovi a jeho nejslavnější díla se objevila v 90. letech 19. století: Stroj času (1895), Ostrov doktora Moreaua (1896), Neviditelný (1897) a Válka světů (1898). H.G. Wells byl ve skutečnosti nazýván „anglický Jules Verne“.

Verne rozhodně nebyl první z autorů, kteří se věnovali vědecko-fantastickému žánru. Edgar Allan Poe napsal už ve 40. letech 19. století několik sci-fi příběhů a román Frankenstein od Mary Shelleyové z roku 1818 se zabýval hrůzami, které mohou napáchat nekontrolované vědecké ambice.

Verne nicméně zůstává jedním z nejvlivnějších spisovatelů sci-fi. Každý současný spisovatel tohoto žánru je Vernovi alespoň částečně zavázán a jeho odkaz je stále zjevný ve světě kolem nás. Verne měl významný vliv na dnešní populární kulturu. Mnoho z jeho románů bylo přetvořeno do filmové či televizní podoby, ale také se staly námětem rozhlasových pořadů, animovaných dětských pohádek, počítačových her a grafických románů.

První jaderná ponorka, USS Nautilus, byla pojmenována po ponorce kapitána Nema v románu Dvacet tisíc mil pod mořem. Jen pár let po vydání románu Cesta kolem světa za 80 dní se dvě ženy nechaly knihou inspirovat a začaly závod kolem celého světa. V dnešní době jsou astronauti na Mezinárodní kosmické stanici schopni obkroužit zeměkouli za 92 minut. Vernovo dílo Ze Země na Měsíc udává, že Florida je nejlogičtější místo pro vypuštění vozidla do vesmíru – celých 85 let předtím, než z Kennedyho vesmírného centra na Cape Canaveral vypustili první raketu. Znovu a znovu jsme svědky toho, že se vědecké vize Julese Verna naplňují.

Román Zlatá sopka

V roce 1899 probíhá v Africe, Kalifornii i severozápadní Kanadě zlatá horečka. Obyvatelé Montrealu, Ben Raddle a jeho bratranec Summy Skim, zdědili na tisíce kilometrů vzdáleném Klondiku právo na těžbu zlata. Racionální možností by bylo právo prodat jedné z velkých těžebních společností, ale to by zahodili vidinu dobrodružství...

Ben a Summy se tedy vydávají na cestu. Nejprve se dostanou do Vancouveru vlakem, a pak pomocí vozu, saní a člunu až do Dawson City, hlavního města Klondiku, protože si chtějí dané místo prohlédnout osobně. Následně se rozhodnou uplatnit své právo a získat zpět výdaje za cestu.

Než si ale stačí něco vydělat, Ben se nakazí zlatou horečkou, a Summyho vidina brzkého návratu do Montrealu tedy mizí. Ben, zaslepen svým snem, kamaráda táhne dál do neprobádaného a nebezpečného území, a to i navzdory smůle, strašlivému počasí a nechutným Američanům. Nakonec dorazí na Zlatou horu, severně od polárního kruhu.

Příběh o Zlaté sopce byl vydán až po autorově smrti a nepříliš decentních úpravách jeho syna, který přidal scény a postavy. O sto let později byl překladatel Edward Baxter schopen nalézt a použít Verneův originální rukopis a dnes nám poskytuje text, který mnohem více odráží záměry autora.