Dám ti slunce září mezi young adult literaturou

Rozdílná dvojčata

I když je každé z dvojčat jiné – Noah citlivý a tichý s vynikajícím malířským talentem, Jude milá, ale divoká s výraznou osobností. Společně tvoří dynamický celek. Noaha však tíží výčitky svědomí kvůli vlastní homosexualitě a bolí ho, že nedokáže zapadnout do kolektivu stejně starých dětí, kteří jej označují za velkého samotářského podivína.

Jude si naopak společnosti užívá dosyta – totiž společnosti kluků. Patří do velké party oblíbenců školy, ale brzy zjistí, že být populární s sebou nese i své následky. Do jejich životů brzy krutě zasáhne osud a dvojčata se ve zlém rozejdou. Oba se musí vypořádat s životními zklamáními, rodinnými tajemstvími a hlavně musí znovu najít sami sebe.

Pompézní a čtivý styl plný metafor

Dám ti slunce je emotivní, krásný a velmi realistický román o životě rodiny, o vztahu mezi rodiči s dětmi, vztahu mezi sourozenci a k sobě samému. Nechybí ani milostné linky, které budou pro některé čtenáře možná netradiční v tom, že je jedna z hlavních postav homosexuálně orientovaná.

Avšak nedivila bych se, kdyby kniha právě díky tomuto stále více diskutovanému tématu, které bylo dlouhou dobu společenským tabu, oslovila větší okruh čtenářů. Autorka obohatila knihu o úžasné umělecké metafory, jež často používá postava Noaha a které příběh opravdu úžasně osvěžují:

„Zrovna mi došlo, že mám jeden navíc," řekne, vytáhne z kapsy kožené bundy pomeranč a hodí mi ho. No to si dělá legraci. Opravdu se to děje? Pomeranč? To je anticitron! Když chlapec dá dívce pomeranč, její láska k němu se znásobí. Chytím ho do otevřené dlaně. ,,Ne, nemáš," řeknu a hodím mu ho zpátky." (úryvek z knihy)

Kniha, která okouzlí

Z knihy vychází pozitivní energie, která uhrane každého čtenáře hned po pár stránkách. Nenajdete v ní hluchá místa, naopak se jen hemží zajímavými událostmi, akce střídá srdcervoucí chvilky a já vám můžu slíbit, že jedno oko nezůstane suché. Autorka si libuje spíše v dlouhých souvětích s množstvím přídavných jmen než v jednoduchých, bezduchých větách. Navíc je Dám ti slunce netypické svými dlouhými kapitolami, které přesně korespondují s náturou autorčina stylu.

Nenechte se mýlit, tento postup příběhu vůbec neubral na čtivosti – naopak je velice, velice čtivý (až si jej snad ani neberte do vlaku). Kniha se mi líbila, již dlouho jsme nečetla tak povzbudivý a realistický příběh. Upřímně si myslím, že Dám ti slunce bude jeden z nejlepších letošních románů v young adult literatuře.

„Za slunce, hvězdy oceány a všechny stromy bych o tom uvažoval," řeknu, protože je mi jasné, že nebude souhlasit. Ví, jak moc stojím o slunce a stromy. Svět jsme si rozdělovali od té doby, co nám bylo pět. (...) ,,No tak jo," řekne. ,,Stromy, hvězdy, oceán. Tak jo." ,,A slunce, Jude." ,,No dobře," řekne k mému naprostému překvapení. ,,Dám ti slunce." (úryvek z knihy)

Oceňuji netradiční pojetí, které nedokážu přesně vystihnout. Je prostě hodně „art“ a bláznivé. Dokonce jsem se rozhodla, že se pokusím autorku oslovit a o knize si s ní popovídat. Zkrátka mě kniha okouzlila, dodala mi sílu a elán do tvorby nových projektů, které se mi už teď hemží v hlavě. Napsala bych krásná jarní tečka. Ale ona je spíš krásným jarním začátkem.