Atomové šelmy: Když predátoři vyrážejí na lov postapo fanoušků | RECENZE

V prvním díle nové série se příběh věnuje především seznámení čtenáře s prostředím, v němž se ocitá, a hlavně s ústřední postavou. Tou je mladý zástupce šerifa, Leon, přezdívaný Lovec nebo také Keksík. Sledujeme jeho formování na Základně, což je starý vojenský komplex někde v České republice, kde se skupina přeživších skryla před nástrahami postapokalyptického světa. A to hlavně před „Aťáky“, jak se zkráceně říká zmutovaným, extrémně silným a odolným jedincům, kteří se nejraději živí lidským masem. Jejich nezkrácené jméno se propsalo také do názvu série. Od začátku je jasné, že v tomhle světě plném nástrah přežijí jen ti nejsilnější a že někdy ani lidé nemusejí být zmutovaní, aby byli pro ostatní nebezpeční.

Tohle postapokalyptické sci-fi má hodně dobrodružný nádech. V prvním díle je tak hodně času věnováno seznámení s hlavní postavou a vykreslení prostředí, ve kterém se série odehrává. Nicméně ani „pilotní“ díl nenechá čtenáře bez parádní akční zápletky. Zbytek příběhu je prodchnutý napínavou atmosférou, což ke světu, kde každý špatný krok může znamenat vaši smrt, neodmyslitelně patří.

Vzhledem k tomu, že je kniha napínavá a není nijak moc objemná, můžete ji považovat za takovou čtenářskou jednohubku, protože se vám bude odkládat opravdu těžko. Oproti předchozím Kotletovým knihám očekávejte méně perverzností a sprostých slov, ale zase se nemusíte bát, že vás o tyhle neodmyslitelné aspekty autor úplně ochudí.

Oblíbil jsem si také hlavní postavu Keksíka a stejně tak i další více či méně vedlejší postavy. Jejich dobrodružství (alespoň těch, kteří se toho dožijí) budu velice rád dále sledovat. Do chování jednotlivých postav jsou totiž velice nenásilně promítnuty dobré i špatné lidské vlastnosti, které často stojí v ostrém kontrastu, což vás nejednou donutí se hlouběji zamyslet. Mezi ty v příběhu nejdůležitější bych zařadil odvahu vs zbabělost, žárlivost vs. nadhled a čest vs. podlost.

Z Atomových šelem na mě každopádně dýchla nostalgická vzpomínka na Metro 2033. Takže pokud máte rádi, ať už romány Glukhovského, nebo celkově postapokalyptický žánr, tahle kniha a, předpokládám, celá série, jsou pro vás jako dělané. Na své si ale přijdou také všichni, kdo hledají krátké výpravné dobrodružství.

Pokud jste se ani v tomhle výčtu nenašli, mám pro vás ještě tři bonusové důvody, proč si knihu přečíst:

1.  Zjistíte, že i v postapokalyptickém světě je místo pro sarkasmus (bez něj by to byl už opravdu konec světa).
2.  Dozvíte se, že jednou ze sedmi pravd, na kterých je postavena postapokalyptická společnost, je: „Nepiš opilý na Twitter“ (a to je podle mě velice důležitá pravda).
3.  Díky autorům příjemně zavzpomínáte na nedávno zesnulou Danu Drábovou (budiž jí radiační situace lehká).