Aristoteles a Dante odhalují nejen záhady vesmíru

Pouto mezi mladými muži

Aristoteles je uzavřený, samotářský, patnáctiletý kluk, který nerozumí sám sobě, rodině, lidem, ani světu. Chce jen najít své pravé já, to, kým skutečně je a ne to, kým ho chtějí mít ostatní. Při úvahách o vesmíru a o životě potká energického, láskyplného Danta a zjistí, že není jediný, koho dospívání a hledání sebe sama pohltilo.

Z těchto dvou chlapců se stane nerozlučná dvojka, která mnohdy dumá nad problémy světa, nad tím, jak život vlastně funguje a proč si lidstvo tak úzkostně vytvořilo hranice mezi tím, co je správné a tím, co je špatné. Například, proč lidi musí nosit boty? 

Jak naložit s pocity

Autor předkládá dnešním čtenářům zajímavou, melancholickou a filozoficky zaměřenou knihu, která je cílená právě na dospívající chlapce. Odráží se v ní zloba, zášť i láska hlavního hrdiny, který neví, jak se svými pocity správně naložit. A tak čtenář sleduje jeho pochybení, omyly, jichž se občas dopouští a myšlenky, které ho k těmto činům vedly. Uvidí také, jak krásné, čisté, zvídavé a nevinné může být pouto mezi dvěma mladými muži. A jak takové pouto může být křehké.

„Ani Aristoteles se mi moc nelíbil. A přestože jsem věděl, že to jméno jsem zdědil po dědečkovi, byl jsem si vědomý i toho, že to jméno je taktéž dědictví po nejznámějším filozofovi světa. Nenáviděl jsem to. Každý ode mě něco čekal. Něco, co jsem nebyl schopný naplnit." (úryvek z knihy)

Hranice normality

V příběhu se čtenář setká nejen s filozofickými až magickými myšlenkami dvou zvláštních, z davu vybočujících teenagerů, ale i s hledáním svého já, vývojem těla jako takového a mužskou sexualitou. Čtenáři budou také svědky negativních důsledků potlačování pravých emocí, dopadu lidských omezených názorů a intolerance vůči tomu, co je podle společnosti považováno za normální a nakonec se možná i zamyslí nad tím, proč je lidská mysl tak velmi spoutána společenskými normami.

 Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru je zpočátku kniha spíše poklidná, bez většího množství akce a emocí. To je ale potřebné jako příprava na část, která se odehrává v druhé polovině knihy. V ní si čtenář užije mnoho dějových zvratů, emotivních pasáží a nakonec i dojímavého konce. Knihu bych doporučila čtenářům s otevřenou myslí, těm, kteří mají rádi příběhy s příchutí melancholie a milovníkům netradičních knih. A samozřejmě citlivým chlapcům, kteří stále hledají sebe sama, pro něž je konec konců tato kniha hlavně napsána.