RECENZE: Stín včerejší noci

Vracejí se mi vzpomínky, které bych nejraději zapomněla. Tolik chyb. Tolik lítosti. Vracejí se mi v záblescích, plíží se jako sarin, ničí každý nerv v mém těle. Paralyzují mě sebenenávistí...

Příběh

Laura se rozhodne utéct před svým životem na jediné místo, kde se cítí v bezpečí, ke své sestře Rosie. Vypadá to jako by všechno bylo špatně, vztah se jí zhroutil a děsivá minulost je jí opět v patách. Zdá se, jako by ji celý život provázely temné události, ale Laura se rozhodne s tím něco udělat a svoje obávané staré já, plné vzteku a zloby, potlačit.

Samota ničemu nepomáhá, a tak se Laura seznámí přes internet s Jonathanem Fieldsem a domluví si s ním schůzku. Zpočátku vypadá vše dobře a Jonathan se zdá být milý a okouzlující. Jak ale večer plyne, víc a víc se ukazuje jak moc jeden druhému lhali a kolik toho před sebou zatajili.

Když druhý den ráno zjistí Rosie, že se její sestra ze schůzky s Jonathanem nevrátila, začne po Lauře ihned pátrat. Vzhledem k Lauřině minulosti, ale není vůbec jisté, jestli je ve větším ohrožení ona sama nebo spíše Jonathan. Čím více Rosie pátrá, tím více zneklidňujících okolností vyplývá na povrch, které se netýkají jen její sestry, ale také jejího manžela, rodičů a nakonec i jí samotné.

Černobílý svět. Když jsme byli děti, tak v našich životech nebyly žádné odstíny šedé. Předtím než jsme poznali, že všechno je jen šeď...

Recenze

Nebudu chodit kolem horké kaše a rovnou to vybalím, hlavní hrdinka Laura mi lezla dost na nervy, ano je to tak. Wendy Walker vytvořila postavu, která má psychické problémy v mnoha rovinách, což zní velice dobře, ale v příběhu mě to spíše odrazovalo než lákalo. Lauřina minulost je velice zajímavá, tedy hlavně dětství, avšak samotná její povaha už tolik zajímavá není, na druhou stranu není tady sama, protože příběh sleduje i její sestru Rosie, která na mě působila o dost lepším dojmem. Ale musím taky říct, že se v knize ukrývá jedno příjemné překvapení v podobě postavy, která se ukáže být mnohem zajímavější, než se na začátku zdá, bohužel se to ukáže až v poslední třetině, takže nedostane moc prostoru.

I když mi Laura k srdci moc nepřirostla, přeci jen se mi na ní něco také líbilo. Téměř až do samotného finále nebylo zcela jasné, jestli se z ní vyklube oběť nebo agresor, tenhle pocit nejistoty jsem si opravdu užíval.

Stín včerejší noci bych rozhodně neoznačil za špatný titul. Má zajímavou zápletku, která nabídne několik malých překvapení a slušný závěr, který celkový dojem relativně zachraňuje, a navíc na konci projde Laura proměnou, která způsobí, že jsem ji začal mít, ale opravdu maličko, rád. Jak se říká, pozdě ale přeci.

Sice toto čtenářské rande neskončilo vášnivou láskou, ale takový je těžký život knihomola. Je třeba se dívat do dáli a vyhlížet lepší, čtenářské, zítřky. A kdo ví, třeba zrovna vás Wendy uhrane, šanci si rozhodně zaslouží.