Dvojníci – stejné DNA není všechno!

Příběh

Černohvozdská akademie je od svého prapočátku symbolem elitářství. Pokud se na ní dostanete a vydržíte až do maturity, tak máte svou zářivou budoucnost zajištěnou. Všichni velcí představitelé, kteří změnili světové dějiny, studovali právě tam. Tato škola je ztělesněním tradic, rovnosti, ale také inovací. A tak není divu, že jako první vzdělávací instituce přijímá do svých řad „dvojníky“, klony několika úspěšných studentů třetího ročníku. Co jsou, ale zač? Hříčka přírody, pokrok vědy, nebo plnohodnotná lidská bytost? Zaslouží si žít „normálně“ nebo mají existovat čistě v rámci vědeckého experimentu?

Emmaline Chanceové se před pár měsíci doslova zhroutil vesmír. Její nejlepší kamarád, možná i něco více než to, je mrtvý. Bez něj nenajde nikde klid, škola je bez něj najednou podivně pustá. Všude slyší jeho smích, kamkoliv se podívá, naráží na palčivé vzpomínky. Až se jednoho dne, ku příležitosti zahájení nového semestru, konečně objeví, tedy ne tak úplně, zjeví se před ní jeho dokonalá kopie, kluk, kterému v těle koluje Oliverovo DNA. Jenže proč si s ní osud takto nepěkně pohrává a co skrývají „kopie“ jejích spolužáků?

Recenze

Ačkoliv se ústřední dějová linie odehrává ve vzdělávacích stěnách nobl internátního zařízení, tak si od čtení neslibujte nic ve stylu kouzelnického „Harryho Pottera“, spisovatelka se vydává svým vlastním směrem a klasické prostředí využívá k dotváření jedinečné, byť trochu ponuré atmosféry. Ostatně i žánrové rozmezí je poměrně široce uchopené, od románu pro dívky, přes špetku sci-fi, jenž je „načichlé“ lehce detektivní linkou.

Samotné „jádro pudla“ se rozvíjí poměrně rychle. To, co zpočátku přivodí jen pár otazníku v mysli hlavní hrdinky se později ukáže jako mnohem komplexnější problém, který v sobě čítá množství nepatrných odboček a nečekaných zvratů. Nejednoznačná polarizace na „dobro“ a „zlo“ také pomáhá k dotváření skvostného čtenářského zážitku.

Malým trnem v dobře vystavěném konceptu, který toho má do budoucna hodně, co nabídnout, je poněkud uspěchaný konec. Ten sice přirozeně graduje, díky čemuž odkrývá některé karty, ale je oproti zbytku knihy až přehnaně zamotaný, a tak trochu „nekonzistentní“. I tak v sobě nabízí množství retrospektivních momentů a skvěle tak doplňuje dílky již rozestavěné skládačky.

Ve zkratce lze říci jen jediné, do rukou se mi dostala kniha, která potěší nejen skalní fanoušky YA, ale také někoho, kdo se tomuto „odvětví“ zatím z bázně vyhýbal. Jestli hledáte originální, ale „chytrý“ příběh, který se vám bude dobře číst, zaujme vás a zanechá nějakou hlubší myšlenku, tak směle do toho! Já si rozhodně nenechám ujít pokračování!