Od té doby, ačkoliv stále ještě zaměstnána jako ředitelka jedné francouzské firmy, psala už Delphine de Vigan pouze pod svým vlastním jménem. Po obrovském mezinárodním úspěchu románu No a já se autorka věnuje literatuře na plný úvazek.
Nemá se doufat, že se svět změní, protože svět je daleko silnější než my.
Románů dosud napsala Delphine de Vigan celkem sedm, přičemž ten poslední, jemuž předcházela úspěšná duologie Pouta (2018) a Vděk (2019), Děti nade vše (2021) je úplnou novinkou. V thrillerovém románu nahlíží autorka do dvou odlišných světů. Dvě protikladné hrdinky – hvězda internetu Mélanie a kriminalistka Clara bojující proti zneužívání dětí na internetu, vytváří poutavý a napínavý příběh, který se navíc odehrává v budoucnosti. Rok 2030 se blíží – bude opravdu takový, jak jej čtenáři Delphine de Vigan předkládá?
Realita má vždycky navrch a iluze se vzdaluje, aniž si to člověk uvědomuje.
Delphine de Vigan se nebojí ožehavých témat, o kterých mluví zcela otevřeně. Každý příběh dává čtenáři námět k přemýšlení, který má autorka zjevně dobře prostudovaný. Snad i proto se stala držitelkou mnoha literárních ocenění a v roce 2016 se jí dostalo také pocty od francouzského ministra kultury ve formě Řádu umění a literatury – Důstojník – za významnou zásluhu na poli francouzské literatury a umění.
Lidi dokážou sestrojit nadzvukové letouny a vypouštět rakety do vesmíru, identifikovat zločince z jediného vlasu anebo nepatrného kousíčku kůže, vypěstovat rajče, které vydrží těž tři týdny v ledničce a ani trochu neseschne, uložit do mikroskopického čipu miliardy dat. Dokážou nechat lidi umřít na ulici.
