Recenze na produkt
Horory, ze kterých mrazí Flint Maxwell

První díl se mi líbil nejvíce, ale pořád ke to čtivý a napínavý. Vřele doporučuji celou sérii a těším se na 3. Díl

Tak tohle se vážně povedlo! Druhý díl byl slabší, ale tenhle to rozhodně vykompenzoval. Děj pokračuje tam, kde skončil předchozí díl, takže moc k tomu psát nebudu, ať nedělám spoilery, těm kteří nečetli. Líbilo se mi, že do knihy autor zanesl i zmínku o Stephenu Kingovi a jeho knize. Navíc zase udělal skvělou práci s přízraky. Děj je z počátku pomalejší, ale rozjede se a je velká škoda, že kniha má jenom 199 stran. Autor dal prostor i zvatum a malinko gore, byť je moc nepopsal, ale i tak jsem si to užila a i slza ukápla v jisté části. Doufám, že posledních 2 dílu se dočkáme brzy.

Bezesporu zatím nejlepší díl série. Je znát že autor má rád Stephena Kinga a myslím že se jim i inspiruje ,,není to na škodu" . Děj ke konci knihy velmi napjatý . Opravdu si sérii moc užívám.

Třetí díl je nejlepší. Doporučuji přečíst.

Skvělá . Dokonce lepší než první díl Vánice, který se mi taky líbil.

Jestli se rozhodujete, zda chcete tuto knihu koupit, tak neváhejte a kupte ji. Jeden z nejlepších hororů a příběhů, co jsem kdy četl (a to čtu horory hodně). Knihu jsem vzal a bavila mě už od začátku a hned jsem tak začetl, že jsem si neuvědomil, že jsem ji hned přečetl v kuse. To je jediný mínus knihy, je fakt super, ale je krátká. Rozhodně doporučuji!!!

Knížka mě bavila, ale proti předešlým dílům byla slabší.

VÁNICE / TEMNÁ ZIMA Grady se svými dvěma přáteli vyráží k jezeru Prism Lake, aby zde strávili víkend a oslavili Den nezávislosti. Jak se dá díky názvu knihy předvídat, během noci začne mohutně chumelit. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, kdyby se Den nezávislosti neslavil 4. července. Teplota rapidně klesá a spolu se sněhovou nadílkou přichází i něco zlověstného. Něco, co dokáže zhmotnit nejhorší noční můry. Flint Maxwell je americký autor, který se proslavil svou osmidílnou sérií Jack Zombie, česky dosud nevydanou. Zaměřuje se převážně na postapo žánr, kde dostává obyčejné lidi do neobyčejných, a hlavně do nezáviděníhodných, situací. Vánice je první knihou další jeho série, tentokrát pětidílné Bílé tmy (Whitout). Autor se netají tím, že je velkým fanouškem Stephena Kinga a na jeho práci je to rozhodně znát. Ve Vánici jsem našel hned tři odkazy na Kingovo dílo: pár přátel v chatě uprostřed zasněžené krajiny vystavených napospas neznámému zlu (Pavučina snů), šílený muž snažící se vyvraždit svou rodinu (Osvícení) a již zmíněné zlo, které na sebe bere podobu vašich nejhorších děsů (To). Na poslední zmíněné dílo odkazuje i název obchodu ve druhé knize série - U Pennywise. I když je mnohými svými fanoušky Maxwell s Kingem srovnáván, hlavní důvod bych viděl právě v těchto odkazech než v tom, že by měli podobný styl psaní. Oproti Kingovu pomalému tempu a zdlouhavým popisům je totiž Maxwellova tvorba mnohem přímočařejší, svižnější, bez zbytečné omáčky. Prostě oddechovka, u které nemusíte moc přemýšlet. Druhá kniha s názvem Temná zima (The Dark Winter) přímo navazuje na Vánici. Skupinka přeživších se přesunula do domu Helgy, postarší ženy, která přišla o svého manžela, kde nachází prozatímní útočiště. V rozjezdu nějaké větší akce je ale stále drží v šachu každá nadcházející noc a s ní přicházející přízraky. Co to doopravdy číhá venku v mrazivé temnotě? Jak je na tom zbytek světa? A jak dlouho jim vydrží zásoby jídla? Otázek tolik a tak málo odpovědí. Temná zima nám totiž opět přináší jen střípek celého příběhu, takže je to jako sledovat hodinovou epizodu televizního seriálu. Jenže tohle není Netflix, kde si záhy můžete pustit další díl. Čtenář musí na další knihu čekat mnohem delší dobu, a tudíž se mu může děj částečně vytratit z paměti, což je škoda. Jistě by nebylo na škodu, kdyby do budoucna všech pět částí vyšlo jako celek v jedné knize nebo alespoň pohromadě v nějakém stylovém boxíku. Před námi jsou tedy ještě tři tituly s názvy Otupění (The Numbing), Město světel (The City of Light) a Krmení (The Feeding) a můžeme jen doufat, že za sebou přijdou v co nejrychlejším sledu, abychom se dozvěděli, jak to s Gradym a jeho skupinou nakonec dopadne.

Knížku jsem nedočetl. Popisnost události mi nevyhovovala, dialogy jednoduché, neztotožnil jsem se s hlavní postavou. Po 30 % knihy jsem ji prostě odložil.

Kniha se četla dobře. Ale přišlo mi to takové málo záživné. Čekala jsem nějaký zvrat nebo vyřešení toho,co se dělo venku. Konec byl useknutý. Mě kniha moc nezaujala

Druhý díl je lepší než první.

Vánicí to začalo a pokračujeme Temnou Zimou která nepolevuje. Kniha je velmi kvalitně a čtivě napsaná a i když se zrovna nic neděje máte chuť číst dál. Možná je to jen můj dojem ale mam pocit jako by se autor snažil napodobit Stephena Kinga . Některé části jako obří pavou a krysa mě připomněli některé části právě od krále hororu . Ovšem hned se vrhnu na další díl. Opravdu se moc těším co bude dál. :)

Perfektní start série. Kniha je velmi čtivá s lehce děsivou atmosférou. Moc se mi líbí děj a hlavní hrdinové jsou super . Jsem rád že jsem ji začal číst až teď a nemusím čekat na další díly netrpělivě. Hned jdu na další díl.

Spíš fantasy než horor, nijak extra strašidelné, ale četla se dobře, přečtená v kuse.

Zde budu extrémně stručný. Mrazení pokračuje přesně tam, kde skončila Temná zima se všemi klady a zápory. Kladem je krátká stopáž a slušná atmosféra, která se mi zdá díl od dílu lepší. Zápory? Dialogy naprosto o ničem, naprostá schématičnost a velký časový odstup ve vydávání jednotlivých dílů, ale za to autor nemůže. Nemám rád rozečtené série, takže si další díl přečtu, ale že bych si nedočkavostí okousával nehty, to rozhodně ne.

Knihy se zimní tématikou mám velice ráda, takže i s touto knihou jsem byla spokojená. Četla se dobře

Mrazení na mě působilo jako díl, který se dlouho drží v bezpečných vodách, ale ke konci dokáže příjemně překvapit. První část knihy jede v dobře známém tempu – atmosféra zimy a izolace funguje, čte se to svižně, ale většinu času máš pocit, že jde spíš o průměrné béčkové čtení. Postupně se ale příběh začne utahovat a závěr je znatelně silnější než u předchozích dílů. Napětí konečně dostane prostor, některé momenty mají větší váhu a finále působí výrazněji a sebevědoměji. Díky tomu kniha nakonec zanechá lepší dojem, než jaký sliboval začátek. Celkově jde o zatím nejpovedenější díl série. Nečekejte silný horor nebo šokující zvraty, ale jako atmosférické čtení se solidním závěrem Mrazení funguje dobře. Dávám 4.5/5

Temná zima navazuje na Vánici a drží se stejného stylu – důraz na atmosféru, izolaci a postupně narůstající tlak. Kniha se čte rychle a plynule, i přes delší kapitoly, a pocit zimy a odloučení funguje po celou dobu dobře. Bohužel se v příběhu stane jen málo věcí, které by opravdu překvapily nebo zanechaly silnější dojem. Napětí je spíš pozvolné a žádný výrazný „wow“ moment se nekoná. Jde tak o nenáročné čtení, které neurazí, ale ani výrazně nevyčnívá. Celkově působí Temná zima jako solidní béčkový příběh – čtivý, atmosférický, ale bez větší hloubky nebo silného zakončení. Dávám 3.5/5

Vánice od Flonta Maxvella má zajímavou, mrazivou atmosféru a pár napínavých momentů, ale tempo je místy pomalé a postavy nevýrazné. Čte se dobře, jen příběh mohl jít víc do hloubky. Povrchové a i na mě zbytečné uspěchané a nevýrazný příběh .

Vánice mě překvapila. Nejde o horor plný strašení, ale o nepříjemný pocit izolace a tlaku, který se s každou kapitolou stupňuje. Sněhová bouře tu funguje jako past a člověk má při čtení pocit, že není kam utéct. Četlo se to svižně, atmosféra byla mrazivá a místy hodně tísnivá. Spíš než lekačky tu funguje psychika postav a strach z neznáma. Po dočtení ve mně zůstal zvláštní, studený pocit – a to beru jako plus. Dávám 4/5.