Zimní císař

Zimní císař je na první pohled příběh, ve kterém se toho příliš mnoho neděje. Většinu děje tvoří diplomatická jednání, audience a společenská setkání, přesto mě kniha nečekaně vtáhla a četla se velmi dobře. Hlavním tahounem příběhu je Maiův vnitřní boj. Neustále se potýká s nedostatkem sebedůvěry a obavou, že jeho chyby mohou mít vážné následky. Sledujeme, jak se postupně učí orientovat v nebezpečném prostředí císařského dvora plného intrik, spojenců i nepřátel. Kniha je pomalejší a místy působí trochu repetitivně, ale to vyvažují zajímavé vedlejší postavy a postupně odkrývaný svět. Text je také poměrně náročný, protože obsahuje velké množství jmen postav, míst i institucí. Zimní císař je především atmosférické fantasy zaměřené na politiku, vztahy mezi postavami a dvorské intriky. Pokud hledáte akční dobrodružství, možná budete zklamaní. Pokud ale máte rádi pomalejší a promyšlené příběhy, tato kniha stojí za přečtení.

Jsem až překvapená, jak moc mě Zimní císař bavil. Na začátku jsem se dost vyděsila, protože hned první strany zabírá výslovnost a výčet jmen a věcí, ale nakonec jsem tyto položky téměř nepotřebovala. Hlavní hrdina je sympatický, lidský (napůl goblin, napůl elf :D) a velmi chytrý, i když málo vzdělaný. Je to pohádka, ano, ale skvělá.

Silná stránka knihy není děj, ale charakter a atmosféra. Oceňuju hlavně postavu Maiy, jeho lidskost a to, jak je kniha zaměřená na vztahy a vnitřní růst. Chápu, že mnozí knihu milují právě kvůli němu. Svět je propracovaný a působí uvěřitelně, i když pro mě byl jazykově náročný a tempo pomalé. 'Zimní císař' je pro mě zajímavou zkušeností.

Maia je nejmladším synem císaře Elfích zemí. Jeho matka byla goblinka, což je samo o sobě zvláštní, ale navíc ji ještě císař ode dvora, i s jejich malým synem, vykázal. A tak Maia vyrůstal celý život v ústraní. Ve vyhnanství, ve kterém neměl, obzvlášť po smrti matky, již žádnou radost ani útočiště. Počítá s tím, že takto přehlížen a nemilován prožije celý život. To se ale zčista jasna změní. Když při podezřelé nehodě zemře císař, i jeho starší bratři, je právě on jediným právoplatným dědicem trůnu. Dokáže pod jménem Edrehasivar VII najít sílu i svůj ztracený hlas, nebo se stane jen loutkou, se kterou budou ostatní hrát své hry? A co když císařova smrt, nebyla pouhou nehodou? Na začátek musím říct, že jsem se do téhle knihy zamilovala. Rozhodně ale nebude pro každého. Pokud milujete velké epické bitvy a skvěle vykreslený svět, budete nejspíš zklamáni. Tento příběh se totiž odehrává, aspoň povětšinou, "jen" na císařském dvoře a velké epické bitvy se odehrávají hlavně uvnitř jednotlivých postav. Takže kdo milujete politiku, intriky, boj o moc pomocí úskoků a lží, na své si určitě přijdete. Když jsem knihu poprvé otevřela, zhrozila jsem se. Autorka má totiž vše neskutečně do podrobna promyšlené. A to včetně jazyka i jeho pravidel. Což rozhodně není na škodu. Kromě toho mne překvapil i neskutečně dlouhý seznam jmen. Ty byly velmi krkolomné a často podobné. No, co vám budu povídat. Bála jsem se složitosti. Jenže ono si to všechno skvěle sedlo. Nakonec jsem nemusela vůbec hledat, kdo je kdo. Zkrátka jsem do příběhu vklouzla, a vše to zapadlo. Maiu jsem si neskutečně zamilovala. Jeho příběh a cesta ve mně vyvolává, ještě teď, neskutečné emoce. To, jaký má tahle postava vývoj, je ohromné. Z mladého muže, který nic nezná, nic neumí, ale má velké srdce, až po vládce, který si nenechá do věcí kecat, dělá si je po svém, ale přesto tak, aby byly i obyčejní lidé spokojeni a šťastni. Konec knihy, i když není úplně ukončený, mne víc než uspokojil. Vše podstatné se vysvětlilo. A Maia tímto ukončil jednu éru svého vládnutí. Pecka je i nápad s komunikací pomocí uší. Z jejich postavení poznáte emoce.