Vůle většiny

4.5* - První díl nové epické fantasy série slibuje příběh plný politiky a tajemství, která se táhnou napříč celým kontinentem a zasahují do života mnohých. Jak už to tak u tohoto žánru bývá, připravte se na pomalejší příběh, který si v jedničce teprve chystá půdu, ale já věřím, že tohle bude velké a hodně dobré. - Hlavní hrdina je Vis Telimus, osiřelý chlapec, kterému se nabídne možnost studovat na nejprestižnější akademii. Co ale, když je celý jeho příběh jen zástěrka a on ve skutečnosti skrývá tajemství tak temné, že by jej za něj Hierarchie okamžitě popravila? Ocitne se uprostřed mocenských her, aniž by doopravdy věděl, jak hluboko sahají. - Začátek knihy má pomalejší tempo a zpočátku jen opatrně našlapuje kolem světa, který slibuje víc, než zatím ukazuje. Jakmile se ale přesune na akademii, všechno dostane úplně nový rozměr - dynamika, vztahy, napětí. Celá kniha navíc staví na pocitu, že za každým rohem číhá něco mnohem většího. - Svět sám o sobě je neskutečně promyšlený a cítím v něm obrovský potenciál. Při té prvotní záplavě informací ale určitě po jedničce budete pořádně plavat a mít pocit, že nevíte skoro nic. Autor zatím jen nechává nahlížet dovnitř, ale nic pořádně neodhaluje, což věřím, že spoustu čtenářů bude zároveň frustrovat. - Postav je opravdu hodně, ale překvapivě to není chaos. Každý má své vlastní motivace a osobnost, takže se v tom dá orientovat lépe, než bych v tom počtu čekala. Intriky tady navíc fungují v každé kapitole a vypadají, že budou promyšlené do nejmenšího detailu. Nechybí tady ani zvraty, které mě několikrát úplně odrovnaly. - Jestli máte rádi svět plný tajemství, akademické prostředí a chytré politické hry, Vůle většiny vás bude bavit. Já už se teď nemůžu dočkat dalšího dílu, protože tenhle svět má rozhodně ještě co nabídnout. - spolupráce s Knihy Dobrovský

Vůle většiny je beze sporu v mé nejužší nominaci na knihu letošního roku. Tohle je doslova literární poklad. „Společně silnější.“ Po otevření knihy na mě zpočátku šly lehké mrákoty z počtu stránek a zejména ze slovníku pojmů a asi tak milionu jmen. Bála jsem se, že to bude jeden velký chaos a masakr. Mé obavy ale byly naštěstí úplně zbytečné. Totální nářez a masakr to sice opravdu byl, ale pouze po dějové stránce. James vás jako čtenáře totiž do všeho začne pozvolna začleňovat a vy se postupně společně s hlavním hrdinou Visem dostáváte do jádra Hierarchie a všech jejich temných zákoutí. „Mlčet je stanovisko, Diago. I nečinností si vybíráš stranu. A pokud tím něco získáš, stáváš se spolupachatelem.“ To, co z počátku působí jako nevinná výprava za odpověďmi a nenápadná cesta za pomstou, donutí čtenáře velmi rychle sundat růžové brýle a pohlédnout zpříma hrůzám přímo do očí. Tady není žádný filtr, tady jedeme hezky zostra. Vůle většiny vám nabídne skvěle promyšlený děj zasazený do jednoho z nejlépe zpracovaných světů a systémů, které jsem asi měla možnost si kdy přečíst. Tímto smekám pomyslný klobouček před autorem a jeho fantazií. Nejlepší na celé knize je to, že jsem nenarazila na jednu jedinou kapitolu, kde bych se nudila. Od samotného začátku není problém s žádným moc táhlým a pomalým rozvojem děje. Zkrátka a jednodušše je to velmi zajímavé hned od první kapitoly, kde si vás autor zaháčkuje. S každou další se vás pak ovíjí kolem dokola vlascem a vy ke konci zjistíte, že jste beznadějně lapeni v jeho propracované síti. Zhruba kolem 60% příběhu se mi v hlavě začala rodit určitá podezření a teorie. Kolem 80% už mě jímala hrůza a já s každou další stránkou čekala, kdy se něco kardinálně podělá a odkud přijde úder dýkou do zas. No, nemohla jsem se asi víc mýlit. A ten závěr? Tak to jsem tedy absolutně nečekala a pořád zírám zmateně kolem sebe a procházím si zpětně vše, co bylo řečeno, abych nalezla odpovědi asi tak na milion otázek. „O útoku na Suus možná rozhodla jen hrstka, Diago, ale rodinu ti povraždila Vůle většiny.“ Intriky 10/10 Napětí 10/10 Akce 11/10 WTF momenty 10/10 Dokonalé zpracování příběhu o prohnilém systému společnosti, příběhu, kde nečinnost a odevzdání přispívá k hrůzám stejnou měrou jako prohnilá svrchovanost. Vůle většiny vám rozpumpuje představivost na plné obrátky a věřte mi, že tohle potřebujete číst.

Autorův svět magie je bezbřehý. Tolik nápadů, podnětů a prapodivných věcí, které se na vás valí z každé stránky, se hned tak nevidí. Doslova vás zahlcuje nejen sociální hierarchií a základy této společnosti, ale i všechny zvláštnůstky, pomůcky a podivnosti, s kterými přijde náš hrdina do kontaktu, jsou pestrou plejádou autorovy fantazie. Ano, je to opravdu objemná bichle, ale tady se ani chvíli nenudíte. Autor vás neustále zásobí přísunem akcí, překvapivých zvratů i napínavých dobrodružství a samotná zápletka vykazuje všechny atributy pro atraktivní čtení. A ano, je tady opravdu dosti politikaření, v kterém se ne vždy můžete správně orientovat, ale základní osu určitě pochopíte. Fantasy román Vůle většiny je čtením pro zapálené nadšence tohoto žánru, kteří dokáží ohodnotit podrobné popisy, propracovaný svět magie i spletité zákulisí vládnoucích mocipánů.

Pokud hledáte skvěle vystavený a propracovaný svět, chytrého a mazaného hlavního hrdinu, který se spoléhá více na svůj mozek než svaly a tajemství, které Vám po celou dobu čtení vrtá hlavou, našli jste tu pravou knihu ❤️ Vůle většiny rozhodně nezhltnete za jedno odpoledne. První třetina knihy je dost o seznámení se se světem a postavami, k čemuž nám hodně pomáhá slovníček na konci. Poté se rozjede ta správná akce a já se už nemohla odtrhnout. Konec máme otevřený, ale příjemným způsobem- jedná část příběhu je uzavřena a otvírá se nám další.

,,Nikdo neví, co přesně způsobilo kataklyzma, celosvětovou katastrofu, k níž došlo před třemi sty lety a přežilo ji méně než pět lidí ze sta. Každopádně o světě předtím nevíme téměř nic. Jen to, že civilizace před kataklyzmatem používala Vůli způsobem, jemuž Hierarchie stále nerozumí." Říkám jim, že se jmenuji Vis. Říkám jim, že jsem jedním z nich. A oni mi věří. Věří, že se chci zařadit to té jejich Hierarchie a jednou odevzdávat Vůli. Abych přežil musím hrát jejich hry. A tak jsem byl poslán na akademii. Mám vyřešit dávnou vraždu a zjistit, co Náboženství na ostrově, kde se akademie nalézá, skrývá. Kniha mne od samého začátku neskutečně bavila. Líbilo se mi, že Vis už není úplné dítě. Na začátku příběhu mu je šestnáct let, což je za mne úplný ideál. Již má totiž hodně věcí, které ho formulovaly, za sebou. Zároveň se ale může ještě hodně vyvíjet. A to je přesně to, co mám u fantasy ráda, a tady jsem to rozhodně dostala. Vis není žádné tele. Díky svému původu je vzdělaný, umí logicky uvažovat, dokáže se rychle rozhodovat a také vést ostatní. Zároveň ale nedostane nic zadarmo. Každý malý úspěch si musí vydřít. Na každém malém pokroku musí pracovat. I ostatní postavy jsou dobře propracované. Příběh není nijak složitý. Má pouze jednu dějovou linku, takže se člověk nemusí bát, že by se v něm ztrácel. Ba naopak, děj je velice přímočarý a autor nám postupně odhaluje vše, co potřebujeme o jeho fungování, politice i magii vědět. Nápad s Vůlí se mi moc líbil. Její odevzdávají výše postaveným lidem, kteří s ní mohli náležitě disponovat, tohle pro mne bylo originální. I politika, ve které jsou tři hlavní pilíře, a to: Náboženství, Armáda a Senát, byla dobře vymyšlena, teda spíše převzata z naší historie. Akční scény se krásně snoubí s těmi popisnými. Takže budou spokojeni vážně všichni. Pár výtek ale mám. 1. Za mne by mohla být kniha, nebýt pár násilných scén, zařazena do YA fantasy. Vysloveně epickým fantasy bych knihu zkrátka nenazývala. 2. Konec. Přiznám se, že jsem celou dobu doufala, že tohle autor neudělá. No, jsem zvědavá, jak si s tímhle tahem poradí v dalších dílech. A pevně věřím, že se do toho všeho nezamotá, protože šance je tu vážně velká. Hodnotím ⭐⭐⭐⭐,5/5