Vnitřní svět fousatého dítěte

40 let jsem pracoval v Psychiatrické nemocnici v Havlíčkově Brodě, z toho 30 let jako primář a psychoterapeut na psychoterapeutickém oddělení, které jsem zakládal a kde se léčili pacienti s úzkostnými a depresivními poruchami a poruchami osobnosti. Proto jsem byl obzvláště zvědavý na autobiografickou knihu Petra Franka. Ona ale předčila moje očekávání. Už jazyk, kterým je psána, prozrazuje literární nadání autora a jistě bude na místě, když bude pokračovat ve spisovatelské činnosti. Ale zejména ten obsah je pozoruhodný. Protože jsem setkal s nesčetnými pacienty s podobnými potížemi, ocenil jsem brilantnost sebereflexe autora a popis vnitřních prožitků, které tito pacienti mívají a které zdaleka nedokáží takto pojmenovat. Myslím si, že tato kniha by měla být doporučována takovým pacientům, protože budou pak moci lépe uchopit své prožitky a budou moci i zažívat, že se svými pocity nejsou sami. Ve své psychoterapeutické praxi- skupinové i individuální- bych si přál mít takové pacienty s touto mírou sebereflexe, protože i mně by se s nimi lépe pracovalo a dosáhli bychom společně rychleji a efektivněji terapeutických výsledků. Petře Franku-klobouk dolů před vámi !!!

Mohla jsem se díky knize podívat na svět očima někoho, kdo trpí vážným duševním onemocněním. Silný emoční zážitek.

Autobiografický román Vnitřní svět fouzatého dítěte je napínavé, originálne a citlivé rozprávanie o životných zraneniach a náročnej ceste k psychickej odolnosti a abstinencii. Je unikátnou možnosťou nahliadnuť do premýšľania citlivej duše autora a jeho dramatického prežívania situácií, nad ktorými sa človek bez sociálnej úzkosti ani nepozastaví. Kniha čitateľa*ku prevedie dejovými zvratmi, strachom o hlavného protagonistu ale aj meditatívnym spomalením do myšlienkových a pocitových pochodov. Pre ľudí so sociálnou úzkosťou môže kniha slúžiť ako inšpirácia pre pomenovanie svojho vlastného prežívania. Pre okolie a ľudí pracujúcich s klientmi s úzkosťou je kniha pútavou výpravou a možnosťou nazrieť pod povrch toho, čo je pre nás pozorovateľné z vonku.

Zaujala mě zejména literární kvalita, kterou u podobných silných autentických výpovědí člověk většinou není zvyklý až tak řešit. Obratné zacházení s jazykem, zajímavá kompozice, bohatá imaginace a především autentičnost dělají z knihy nikoliv zápisky psychiatrického pacienta, ale skutečně zajímavé literární dílo. Druhá věc, která mě zaujala, je styl. Nejde o běžné vyprávění o životě. Dalo by se říct, že autor nepíše "o" svém životě, ale "zevnitř" svého života. V mnoha pasážích knihy umisťuje čtenáře přímo do svého prožívání, myšlení, vnímání, do svého těla. Nabízí detailní popis toku svých myšlenek, které se proplétají s jeho tělesnými procesy, ty zase zpětně ovlivňují myšlenky, a to vše ústí ve výsledné chování, které je vzápětí podrobováno důsledné analýze, zpravidla kritické. Petrovy interakce se světem tedy vnímáme skrze tento vnitřní mix, v němž není nikdy jasné, co je správně a co je špatně, a tím se nám zobrazuje i tíha Petrova vnitřního světa, která ho opakovaně přiváděla až na rozhraní života a smrti. Tento styl psaní je tedy zajímavý nejen literárně, ale pro čtenáře z řad psychologů, psychiatrů, psychoterapeutů i odborně. Přináší cenný pohled na otázku, co se děje v mysli člověka, jehož prožívání označuje psychiatrie jako úzkostné, hraniční, případně obsedantní. Čteme například detailní popis myšlenkového trysku, který se v Petrovi děje ve chvíli, kdy prochází kolem hloučku lidí a promýšlí několik variant, kam stočit pohled, jak upravit chůzi, co dělat s rukama, přičemž se snaží odhadnout, o čem se ti lidé baví, co si o něm myslí, jak na něj budou reagovat. Jako zásadní klad knihy vnímám, že se Petr "neschovává" za diagnózy, nepopisuje svůj vnitřní svět jako symptomy sociální fobie, hraniční poruchy osobnosti anebo závislosti. A ačkoliv se to často nabízí, nelze jeho popisované prožívání a chování zobecnit na všechny lidi s podobnou diagnózou. Můžeme se sice domnívat, že některé rysy budou společné, ale v knize je zachycen především autentický vnitřní život jednoho člověka, který můžeme maximálně tak porovnávat s vnitřním životem svým. (z připravované recenze pro časopis Psychologie Dnes)

Měla jsem jako beta čtenář možnost přečíst knihu ještě před vydáním. Oceňuji autorovu otevřenost a jsem si jistá, že kniha velice pomůže nejen pacientům s duševními nemocemi (hraniční porucha, deprese aj), ale hodně i jejich blízkým. Dobrý počin, doporučila bych i lékařům a terapeutům. Anebo těm, co nechápou, jak může být psychická nemoc likvidační.