Recenze na knihu
Vnitřní svět fousatého dítěte Petr Franka

Mohla jsem se díky knize podívat na svět očima někoho, kdo trpí vážným duševním onemocněním. Silný emoční zážitek.

40 let jsem pracoval v Psychiatrické nemocnici v Havlíčkově Brodě, z toho 30 let jako primář a psychoterapeut na psychoterapeutickém oddělení, které jsem zakládal a kde se léčili pacienti s úzkostnými a depresivními poruchami a poruchami osobnosti. Proto jsem byl obzvláště zvědavý na autobiografickou knihu Petra Franka. Ona ale předčila moje očekávání. Už jazyk, kterým je psána, prozrazuje literární nadání autora a jistě bude na místě, když bude pokračovat ve spisovatelské činnosti. Ale zejména ten obsah je pozoruhodný. Protože jsem setkal s nesčetnými pacienty s podobnými potížemi, ocenil jsem brilantnost sebereflexe autora a popis vnitřních prožitků, které tito pacienti mívají a které zdaleka nedokáží takto pojmenovat. Myslím si, že tato kniha by měla být doporučována takovým pacientům, protože budou pak moci lépe uchopit své prožitky a budou moci i zažívat, že se svými pocity nejsou sami. Ve své psychoterapeutické praxi- skupinové i individuální- bych si přál mít takové pacienty s touto mírou sebereflexe, protože i mně by se s nimi lépe pracovalo a dosáhli bychom společně rychleji a efektivněji terapeutických výsledků. Petře Franku-klobouk dolů před vámi !!!

Autobiografický román Vnitřní svět fouzatého dítěte je napínavé, originálne a citlivé rozprávanie o životných zraneniach a náročnej ceste k psychickej odolnosti a abstinencii. Je unikátnou možnosťou nahliadnuť do premýšľania citlivej duše autora a jeho dramatického prežívania situácií, nad ktorými sa človek bez sociálnej úzkosti ani nepozastaví. Kniha čitateľa*ku prevedie dejovými zvratmi, strachom o hlavného protagonistu ale aj meditatívnym spomalením do myšlienkových a pocitových pochodov. Pre ľudí so sociálnou úzkosťou môže kniha slúžiť ako inšpirácia pre pomenovanie svojho vlastného prežívania. Pre okolie a ľudí pracujúcich s klientmi s úzkosťou je kniha pútavou výpravou a možnosťou nazrieť pod povrch toho, čo je pre nás pozorovateľné z vonku.

Zaujala mě zejména literární kvalita, kterou u podobných silných autentických výpovědí člověk většinou není zvyklý až tak řešit. Obratné zacházení s jazykem, zajímavá kompozice, bohatá imaginace a především autentičnost dělají z knihy nikoliv zápisky psychiatrického pacienta, ale skutečně zajímavé literární dílo. Druhá věc, která mě zaujala, je styl. Nejde o běžné vyprávění o životě. Dalo by se říct, že autor nepíše "o" svém životě, ale "zevnitř" svého života. V mnoha pasážích knihy umisťuje čtenáře přímo do svého prožívání, myšlení, vnímání, do svého těla. Nabízí detailní popis toku svých myšlenek, které se proplétají s jeho tělesnými procesy, ty zase zpětně ovlivňují myšlenky, a to vše ústí ve výsledné chování, které je vzápětí podrobováno důsledné analýze, zpravidla kritické. Petrovy interakce se světem tedy vnímáme skrze tento vnitřní mix, v němž není nikdy jasné, co je správně a co je špatně, a tím se nám zobrazuje i tíha Petrova vnitřního světa, která ho opakovaně přiváděla až na rozhraní života a smrti. Tento styl psaní je tedy zajímavý nejen literárně, ale pro čtenáře z řad psychologů, psychiatrů, psychoterapeutů i odborně. Přináší cenný pohled na otázku, co se děje v mysli člověka, jehož prožívání označuje psychiatrie jako úzkostné, hraniční, případně obsedantní. Čteme například detailní popis myšlenkového trysku, který se v Petrovi děje ve chvíli, kdy prochází kolem hloučku lidí a promýšlí několik variant, kam stočit pohled, jak upravit chůzi, co dělat s rukama, přičemž se snaží odhadnout, o čem se ti lidé baví, co si o něm myslí, jak na něj budou reagovat. Jako zásadní klad knihy vnímám, že se Petr "neschovává" za diagnózy, nepopisuje svůj vnitřní svět jako symptomy sociální fobie, hraniční poruchy osobnosti anebo závislosti. A ačkoliv se to často nabízí, nelze jeho popisované prožívání a chování zobecnit na všechny lidi s podobnou diagnózou. Můžeme se sice domnívat, že některé rysy budou společné, ale v knize je zachycen především autentický vnitřní život jednoho člověka, který můžeme maximálně tak porovnávat s vnitřním životem svým. (z připravované recenze pro časopis Psychologie Dnes)

Měla jsem jako beta čtenář možnost přečíst knihu ještě před vydáním. Oceňuji autorovu otevřenost a jsem si jistá, že kniha velice pomůže nejen pacientům s duševními nemocemi (hraniční porucha, deprese aj), ale hodně i jejich blízkým. Dobrý počin, doporučila bych i lékařům a terapeutům. Anebo těm, co nechápou, jak může být psychická nemoc likvidační.

Bohužel mě kniha nijak nenadchla a čte se to hrozně - a to že se bude kniha propagovat NUCENĚ někde ve skupinách (a že těch lidí kterým se to nelíbilo bylo hodně) mě ještě víc rozhodilo - takhle opravdu ne.

Tato kniha je autobiografií muže s hraniční poruchou osobnosti a sociální fóbií, který nás nechává nahlédnout do svého nejhlubšího nitra. Petr je nesmírně citlivý muž, který každý den bojuje s HPO a sociální fóbií, a přitom barvitě popisuje své vjemy a myšlenkové pochody. Díky tomu dokáže čtenáře opravdu vtáhnout do reálné atmosféry svého příběhu. Autor nás provází svým každodenním životem s HPO a svěřuje se s velmi osobními a citlivými zážitky, čehož si opravdu vážím. Svou knihou vystupuje z komfortní zóny, jde s kůží na trh a ukazuje, že otevřenost a upřímnost mohou být pro mnoho lidí inspirací a oporou. Velmi oceňuji, že Petr seznamuje čtenáře i s terapeutickými technikami, hodnotí, jak na něj působily, a ukazuje svůj progres v čase. Je fascinující sledovat jeho odhodlání a vůli dát si život do pořádku a fungovat ve společnosti, i když to bylo často nesmírně náročné a nepříjemné. Kniha má obrovský potenciál pomoci nejen lidem s podobnými obtížemi, ale také jejich blízkým. Přibližuje HPO široké veřejnosti a nese silné poselství – nikdy nevíme, čím si druhý člověk prochází. Učí nás být laskaví, empatičtí a být připraveni nabídnout pomocnou ruku. Závěrem musím říct, že se jedná o velmi obohacující a zajímavé čtení, ve kterém si každý může najít i střípek sebe sama. Navíc oceňuji, že se autor se čtenáři rád pobaví o své knize – osobní kontakt a věnování, které jsem od něj získala, tomu dodalo ještě větší hodnotu. Příběh doprovází i moc hezké ilustrace.

Petr Franka a jeho Vnitřní svět fousatého dítěte, je najťažšie čítanie, aké som tento rok mala. Každý sa ho snažíme žiť najlepšie ako vieme, aj keď občas zažívame úplný vnútorný chaos... Kniha zachytáva dôležité momenty zo života muža, ktorý má úplne iný spôsob myslenia. Ktorý je citlivý, má viaceré fóbie, traumy, problémy s alkoholom a hraničnú poruchu osobnosti, ktorá ho takmer stála to najcennejšie. A tú začína jeho príbeh, hospitalizáciou po pokuse vzdať sa a následným návratom do spoločnosti. Čo všetko musí jeden prežiť, aby sa vedome rozhodol siahnuť si na život? Chvíľku mi trvalo, kým som si zvykla na spôsob, akým je kniha napísaná. Veľa súvislého textu, veľa opisov, veľa myšlienok a menej rozhovorov. Nenechaj sa tým odradiť. Keď čítaš o niekoho vnútre, na dialógy veľmi nie je priestor. Viac ma bavila druhá polovica knihy, keď už sa autor viac rozpísal o tom čo zažíval, spomínal na minulosť a chodil na terapie. Míla je z jeho slov veľmi zaujímavý terapeut a z ich rozhovorov som si niečo vzala aj ja :) Je smutné akú veľkú úlohu v tom celom zohrával alkohol. Ako veľmi Petrova závislosť ovplyvnila jeho život, jeho vzťahy, jeho prácu. Veľmi mi držím palce, aby viac neprepadol takejto závislosti. Touto knihou môžeš nahliadnuť do vnútra duše, ktorá plánovala svoj odchod. Všetko čo Peter popisuje, čo prežíval, ako sa naspäť začleňoval do spoločnosti... Všetko je tu. Všetko čo mal v mysly dokázal dať na papier. Za to ho veľmi obdivujem, že sa dokázal takto otvoriť, že to celé písal s tým, že dá druhým ľuďom možnosť prečítať si, čo prežíval. Ak máš vo svojom okolí niekoho s duševným ochorením a chceš zistiť čo sa môže odohrávať v jeho vnútri, určite siahni po tejto knihe. Samozrejme, každý prežíva emócie inak, no tu môžeš vidieť, ako málo niekdy stačí aby sa nálada z bielej dostala do čiernej.

Biografie jsou vhledy do životů dalších lidí. Přináší nám jedinečná moudra a ponaučení. Lidská zkušenost je nepřenosná. Přesto se o to díky biografii můžeme pokusit. Petr je člověk. Zlomený, bojácný, zamilovaný a především citlivý. Jeho emoční inteligence ja na vysoké úrovni a proto často naráží na svět tam venku. Protože on je jiný… Tento příběh je zasazen do několika prostředí. Jedno z nejzajímavějších bylo z psychiatrické léčebny. Jaké to je žít mezi duševně nemocnými? Kolik úsilí může člověka stát vstát ráno z postele? A co když už žít prostě nechcete? Petr byl pro mě osobně hrdinou s velkým P. Prožívala jsem s ním každý jeho vzlet i pád. Fandila jsem mu a rozuměla jeho nejniternějším pocitům. Moc se mi líbil jeho koníček v podobě kreslení. Kniha je obohaceno o nádherné ilustrace. Nikdy by mě nenapadlo, co se v jednom lidském životě může stát. Kolik úsilí a odvahy některé lidi stojí obyčejný život. A taky fakt, že i ve stereotypu jde najít zalíbení. Příběh není jen o bolesti. U některých scén se dokážete i zasmát. Ale především budete soucítit a žasnout nad odvahou hlavního hrdiny. Budete mu fandit do poslední stránky a budete si přát, aby v životě našel vnitřní klid a smíření se světem kolem. Mně se knížka moc líbila. Za poskytnutí knížky k recenzi moc děkuji @ Oblíbené věty z knihy: Jsem jen další položkou v seznamu jejích běžných úkolů? Jejich témata mě nezajímala a o sobě jsem mluvit nechtěl. Kus bezpečného světa.

Tato kniha pro mě byla opravdovou výzvou. Nejen kvůli tématu, ale hlavně kvůli své upřímnosti a syrovosti. Psychické problémy jsou něco, s čím se potýká mnoho lidí, ale málokdo o nich dokáže mluvit nahlas. Petr Franka to dokázal – otevřel svou vlastní třináctou komnatu a nechal nás vstoupit do mysli, která je spletitější než labyrint. Vyprávění začíná na psychiatrickém oddělení, kam se Petr dostává po dalším pokusu o sebevraždu. Není to jeho první ani poslední střet se smrtí, ale pokaždé je v tom cítit beznaděj a bolest, kterou si nese uvnitř. Kniha je tak především sondou do duše mladého muže, který hledá sám sebe, své místo ve světě a možná i trochu lásky a přijetí. Velký prostor dostává postava Magdy – dívky, která pro Petra znamená jistý bod, ale zároveň kolem ní vyplouvají na povrch jeho slabosti a nedostatky. Ne vždy se k ní chová správně, a právě tato ambivalence dodává příběhu na opravdovosti. Co mě na knize nejvíce zasáhlo, je fakt, že to není fikce. Není to román napsaný pro efekt, není to ani snaha o dramatizaci. Je to život. Syrový, křehký a často bolestný. A právě proto má takovou sílu. Je to život jednoho z nás... a možná podobně žije i váš kolega... soused... a nebo kamarád...

Tahle kniha mě jako (stejně jako autora hraničářku) zasáhlo jak málo co. Drtivou většinu knihy jsem měla pocit, že čtu svůj vlastní příběh. Hospitalizace, vztahy, bolesti.. téměř každá stránka mi připomněla, co jsem sama zažila, je to až děsivé. Je to syrové, poctivé ale hlavně lidské o tom, jaké je žít ve světě, který vám často nerozumí. A přesně takové knihy mají vznikat! Děkuji za ní

Knihu mi v negativním slova smyslu doporučil kolega z praxe. Přiznávám, obálka mě oslovila, takže jsem si ji nakonec pořídila. Ale bohužel ji určitě posílám dál. S kolegou se často neshodneme, ale tady jsme byli překvapivě zajedno. Čtení nám oběma přišlo velmi náročné – nikoliv kvůli náročnosti tématu, ale kvůli zpracování. Hlavní postava, která má zřejmě působit jako oběť, na mě působila spíš jako někdo, kdo ještě nedospěl. Nedokáže přijmout odpovědnost za své činy a chyby, a místo toho stále hledá viníka někde mimo sebe. To na mě působilo velmi alibisticky. Celkově pro mě kniha nebyla přínosem a ve výsledku spíše zklamáním.

Ve svem živote se venuji terapii, podpore lidi s odlisnostmi v prozivani, s dusevnimi nemocemi a snazim se v tomto smeru edukovat i sirsi verejnost, s virou v lepsi pochopeni odlisnosti, vetsi otevrenosti, laskavosti a sounalezitosti. A to, co nám opravdu pomáhá pochopit a vcítit se, jsou lidské příběhy. A právě takovou sondou do duše je kniha Vnitřní svět fousatého dítěte, kterou bych vřele doporučila každému. Zejména pak těm, kdo chtějí nahlédnout do mysli člověka se sociální fobií a hraniční poruchou osobnosti. Tahle kniha nabízí upřímný, syrový pohled na každodenní realitu, která může pro někoho působit jako sci-fi – ale pro jiné je to denní chleba. Nečekejte naučnou knihu, ale hluboké, autentické vyprávění, které otevírá oči i srdce.

Oceňuji autorovu snahu o zprostředkování svého "vnitřního ledovce", co cítí, co si myslí, po čem touží, co očekává a potřebuje, jaké má představy a přání. Každá takováto kniha z pera člověka, který osobně zažívá těžké emoce a pocity, přináší možnost pro pomáhající profese nahlédnout do života osob s nelehkým životním příběhem . Oceňuji, že knihu píše muž a ukazuje tak svoji vlastní zranitelnost.

Výborná kniha, přečetl jsem ji takřka jedním dechem. Po celou dobu četby nebylo místo a čas pro nudu. Oceňuji upřímnost a barvitost, s kterou autor líčí svůj příběh a odkrývá čtenáři složitosti lidské psychiky.

Velmi povedená knížka. Myslím, že si rozhodně získá čtenáře z řad lidí, kteří sami prožívají něco podobného, ale i z těch, co chtějí jen nahlédnout do mysli lidí s psychickými problémy. Možná je pak začneme vnímat trochu jinak…. Autor šel s kůží na trh a to do nejmenších detailů, což mě úplně vtáhlo do děje. Doporučuju.

Kniha je úžasná zrovna ji čtu a klobouk dolů nemůžu ji dostat z ruky hrozně mě baví

Kniha Vnitřní svět fousatého dítěte od Petra Franky je silnou a upřímnou autobiografií mladého muže, který čelil hlubokým psychickým propastem a postupně hledá cestu zpět ke stabilitě. Autor s neuvěřitelnou otevřeností líčí svůj boj se sociální fobií, pocity beznaděje vedoucími až k myšlenkám na sebevraždu, závislost na alkoholu, násilné konflikty a těžké důsledky svého jednání, jako je pobyt v psychiatrické léčebně. Přes všechny temné momenty však v příběhu probleskuje touha po změně a odhodlání znovu vzít svůj život do rukou. Kniha vyniká detailním vyprávěním a jazykovými obrazy, které čtenáře vtáhnou do autorova vnitřního světa. Každá myšlenka, pocit i událost jsou popsané s takovou hloubkou a autentičností, že máte pocit, jako byste byli přímo vedle autora a prožívali vše s ním. Příběh je poutavě strukturován – střídání minulosti a přítomnosti přináší dynamiku a zároveň nekomplikuje orientaci v ději. Každá stránka drží čtenáře v napětí a nutí k zamyšlení. Největší hodnotou knihy je její lidskost. Autor se nesnaží skrývat své chyby, naopak je odhaluje s bolestnou upřímností, což vede čtenáře k tomu, aby ho nesoudil, ale pochopil. Z jeho příběhu cítíme odvahu a odhodlání, a snad každý čtenář mu bude držet palce, aby pokračoval na své cestě ke zdraví a seberealizaci. Vnitřní svět fousatého dítěte je důležitou připomínkou, že psychické potíže jsou součástí života mnoha lidí, a přesto o nich víme tak málo. Tato kniha může otevřít oči těm, kteří psychické problémy nechápou, a pomoci jim uvědomit si, že za každým člověkem se skrývá jedinečný příběh, plný bojů i naděje. Doporučuji ji každému, kdo má odvahu nahlédnout do hlubin lidské duše a hledat v ní krásu i bolest. Tato kniha není jen autobiografií – je důkazem, že i po pádu může přijít nový začátek.

Velice otevřená emitivni kniha,ocenuji u autora odvahu otevřene popisovat své pocity,pády a vzestupy .Konečně jsem pochopila,jak zákeřná je tato nemoc.Vsem doporučuji precist,může zachránit mnoho životů,Prosila bych pokračování.Lenka

Knižka je napísaná veľmi pútavo, dovoluje nahliadnuť do myslenia človeka s Hraničnou poruchou osobnosti a sociálnou fóbiou a lepšie ho pochopiť. Myslím, žeby prečítanie pomohlo aj odborníkom v oblasti duševného zdravia lepšie chápať, čo môže človek s HPO prežívať.