Ve spárech temnoty

Líbí se mi propojení žánrů.

Musím říct, že tento díl byl mnohem nadupanější! Už jsme věděli, do jakého světa vystupujeme, autorka začala odkrývat různé podrobnosti a šla více do hloubky. Dostala hodné prostoru k vytváření intrik, pletichaření a atmosféry v duchu hesla “nevěř nikomu”. Zoey pořád hledá sama sebe a snaží se smířit s událostmi z předešlé části. Moc tomu nepomáhá Dylan, který je smrtonosným bad boyem (a hodně si toho s sebou nese). Hlavním tématem na akademii je turnaj, jehož ko cept k prověření fyzických i duševních schopností mě moc bavil. Pořád se ale jedná o young adult fantasy, a styl tomu odpovídá. Kniha je příjemným osvěžením, zápletka je opravdu zajímavá. Mona psát opravdu umí, je to čtivé a svižné, ale knihu bych doporučila spíše mladším čtenářům. Za knihu k recenzi v rámci spolupráce děkuji #Knihy Dobrovský.

Temnota může být okouzlující i zrádná a smrtivíla Zoey to pocítí na vlastní kůži… Fantasy román VE SPÁRECH TEMNOTY vás znova vezme mezi studenty na akademii Everfall, kde se kromě učení kují i nekalé pikle a někdo to tady ošklivě odskáče. Čeká vás nejenom napínavý turnaj, při kterém půjde o život, ale i vášnivá romantika se smrtonošem. Fantasy román se mi líbil stejně jako úvodní díl Ve spárech magie. Je to napínavé, dostatečně akční a hlavně romantické čtení, které tepe vzrušující energií. Emoce i magie tady dostávají svůj prostor a i když byl konec spíchnut trochu horkou jehlou, zase to bylo dobré. Děj není nijak komplikovaný a ani styl vyprávění se příliš nerozvášňuje, takže pokud máte zrovna náladu na nenáročný fantasy příběh s dávkou vzrušení i nebezpečí, směle do čtení.

Splnilo očekávání. Moc sem se na ní těšila a hezky navázala na první díl. A ta obálka a ořízka je naprosto dokonalá stejně jako příběh, že o co jsem očekávala to se naplnilo spokojenost

Tenhle díl byl pro mě mnohem temnější, emotivnější a intenzivnější než jsem čekala. Zoey si po všech odhaleních z minulého dílu nese obrovskou tíhu. Zjistit, že je smrtivíla a že její magie zabíjí, je samo o sobě dost. Ale přijít zároveň o jistotu v nejlepší přítelkyni? To je rána, která se nezahojí přes noc. Hrozně se mi líbilo, že autorka nechala Zoey být zlomenou. Nehraje si na silnou hrdinku. Utíká. Dělá chyby. Snaží se všechno přehlušit večírky. A právě tím působí skutečně. Dylan… to je kapitola sama pro sebe. To napětí mezi nimi je cítit z každé stránky. Společné tréninky, nevyřčené věty, potlačované emoce a hlavně to jeho předstírání, že polibek nic neznamenal? Frustrující. Ale přesně tím způsobem, kvůli kterému nemůžete přestat číst. Turnaj na akademii Everfall mě bavil možná nejvíc. Nešlo jen o sílu, ale i o odvahu a inteligenci. Každý úkol byl víc nebezpečný, než se zdálo, a postupně jsem si začala uvědomovat, že tohle už dávno není jen soutěž o lepší známky. Sázky jsou mnohem vyšší. Celkově je to příběh o bolesti, důvěře, zradě, ale i o síle postavit se sama sobě. A ten konec? Emocionální horská dráha.