Dvůr roztříštěné harmonie: Vyplatilo se čekání na další díl ACOTARu? | RECENZE
Fanoušci čekali pět let, než se budou moci vrátit do Prythianu a ke svým...
Kniha ( pevná vazba )
Na první pohled vypadá Kosovo jako nádrž, do který se nepřetržitě naplno pumpuje, a všichni se okatě diví, jak je možný, že i po deseti letech je v nádrži vody sotva po kotníky. "Ale kam všechny ty prachy přišly?" rozčílím se. Kluci vybuchnou smíchy, jako bych jim právě řekla skvělej fór, kterej sama nechápu. "Nejspíš to narvali do pěti set… Přejít na celý popis
Na první pohled vypadá Kosovo jako nádrž, do který se nepřetržitě naplno pumpuje, a všichni se okatě diví, jak je možný, že i po deseti letech je v nádrži vody sotva po kotníky. "Ale kam všechny ty prachy přišly?" rozčílím se. Kluci vybuchnou smíchy, jako bych jim právě řekla skvělej fór, kterej sama nechápu. "Nejspíš to narvali do pěti set tisíc osmi set padesáti pěti ping-pongovejch turnajů!" chechtá se Radim. Kryštof mi věnuje konejšivej úsměv, takže si připadám jako obecní primitiv, kterýmu léta naschvál tvrdili, že Země je placka, a on jim, blbec, věřil. 21:00 Jedu zpátky do Mitra. Všude tma. Nejde proud. Silnice je samá díra, kam člověk dohlídne, jsou siluety rozvalin, jako by válka skončila předevčírem. Není voda, není práce, není nic. Jen bordel, marasmus a špína. Doma přendám máslo z (teplý) lednice do (jakž takž chladnýho) mrazáku, aby ráno nebylo na kaši, poleju se vodou ze tří pet lahví a padám potmě na postel. Otázka dne: Dají se stamilióny rozkrást po stovkách? Jak se dělá demokratizace? Je možné se neztotožnit s hodnotami přední mezinárodní organizace? Proč vlají vlajky členských států tak vysoko? A proč nikdo neřekne pravdu? Mladá právnička se vydává do Kosova a na vlastní kůži získává šokující odpovědi na své otázky. V rámci jednoho roku zažije příběhy zdrcující i povznášející, udělá řadu chyb a spoustu záslužné práce, přičemž se stane černou ovcí mezinárodních misí a hrdinkou obyčejných lidí v Kosovu. Smích, který vzbuzují její glosy na adresu Organizace i kosovské společnosti, často tuhne na rtech a stožáry s vlajkami členských států obkličuje znepokojivými otazníky.
4.7 z 5 7 hodnocení čtenářů
5× 5 hvězdiček 2× 4 hvězdičky 0× 3 hvězdičky 0× 2 hvězdičky 0× 1 hvezdička
Hodnocení našich knihkupců: 0.0 z 5
Iva Pohlová registrovaný uživatel 5 z 5 hvězdiček
Kniha vynikající, ale svým způsobem smutná. Ukazuje zbytečnost všech organizací, které mluví do věcí, u kterých by bylo jednodušší, kdyby si je zúčastněné strany organizovaly samy. A o penězích, které se nedostaly na určené místo a zůstaly v rukou "zachraňujících" úředníků. Paní Čechová musela mít po skončení mise na jedné straně pocit marnosti a zbytečnosti nad prací OSN, na druhé straně radost ze své mravenčí a užitečné činnosti.
Získejte přehled o vývoji ceny za posledních 60 dní.
Fanoušci čekali pět let, než se budou moci vrátit do Prythianu a ke svým...
Každý z nás si z dětství pamatuje to příjemné těšení na otevření...
Nejdřív divákům zamotal hlavu jako tajemný upír Edward Cullen, potom...
Kolik lidí se vejde do jedné duše? Na velmi krátký okamžik to byl Tyrone...
Marvel si zjevně řekl, že nás před premiérou Avengers: Doomsday nenechá...
Mezi tvými oblíbenými romány se rozsvítila malá japonská ulička. Má...
Listopad si přímo říká o večery strávené s knihou. Venku se brzy...
Po úspěšných knihách s Erikou Fosterovou a Kate Marshallovou se Robert...
Vánoce jsou za dveřmi a s nimi přichází i každoroční otázka: Co letos...