The Society of Unknowable Objects

Městská fantasy s thrillerovými prvky. Nebo thriller s prvky městské fantasy? Možná se v žánrovém zařazení šťourám trochu víc, než je nutné; žánrové zařazení může být v těchto nuancích i o subjektivním cítění. Kdo však hledáte vyloženě urban fantasy, narazíte tady i na akční a nebezpečné scény thrillerové povahy a postavu, která nemusí být všem čtenářům morálně příjemná. Představte si svět, jako je ten náš, jenže se v něm vyskytují magické předměty oplývající kouzelnými schopnostmi. To zní skvěle, že? Dokud je ovšem někdo nezačne zneužívat. Aby se tomu zabránilo, existuje v Londýně takzvaná Společnost magických předmětů, malá skupina zasvěcených lidí, kteří o existenci těchto artefaktů vědí, a drží nad nimi ochranu. Příběh je vlastně docela komorní. Máme tu jen málo postav, z nichž každá má svou vlastní specifickou povahu, svůj vlastní příběh a vývoj zachycený v průběhu knihy, a kniha nabízí kapitoly, které přibližují všechny z nich, třebaže nejvíce pozornosti drží pochopitelně hlavní hrdinka, která je zároveň spisovatelkou, a to, že se nemalá část příběhu odehrává v knihkupectví, a to zpočátku vyvolává dojem příjemného a jemného cosy čtení - ale čím víc se příběh začne rozjíždět, tím víc začnete zjišťovat, že to úplně "měkkoučké" a pohodlné čtení není, že tam jsou i akční a vnitřně až nepříjemné motivy a příběh nabere obrátky, které budou mít potenciál dopadu na celý svět této knihy. Příběh je zasazený do současnosti, je tu několik retrospektiv nebo časových přeskoků, ale vše je přehledně označené. Časové zasazení podporuje i výskyt technologií, příběh je zasazený do roku 2025. Příběh vlastně od začátku dává najevo, že půjde o něco víc, po počátečním představení postav a svého světa se začínají dít ty věci, které startují akčnější plynutí děje. Děje, který disponuje momenty a prvky, které se dají předvídat, nicméně jsou zpracované tak, že to do příběhu dobře a plynule pasuje, a tak ani přesto nepůsobí předvídatelně, naopak si nechává prvky a motivy, které překvapit dokáží. Kniha se čte navíc neuvěřitelně příjemně, rychle a stránky jdou jedna za druhou, ani jsem nestíhala vnímat jak. Přestože jsem si knihu hodně užívala a velmi mě bavila, postrádala jsem tam ale takový ten wau moment, který by mě úplně odrovnal, který by mě nechal v šoku zírat. V poslední části se k tomu kniha určitým motivem přiblížila a vzbudila takový velký vnitřní smutek; je zde ve vrcholu zapracovaný velmi silný motiv, který je při zpětném ohlédnutí dohledatelný přes celou délku knihy, který je podaný tak, že to čtenáře dokáže donutit se na chvíli zastavit a zamyslet. Skrze to může při dočtení ve čtenáři zůstat takový hořký pocit, ale to spíš v rámci toho, jaký má ten motiv význam lidsky. Ve výsledku knihu považuji za velmi povedené čtení, které jsem si hodně užila, bavilo mě, jsou tu skvělé myšlenky a u knihy se jednoduše nedá nudit. Vlastně až po úplném dočtení jsem zjistila, že kniha se řadí do už existujícího universa autora, z nějž už je i u nás v překladu k dispozici jiná kniha; tahle se dá číst zcela samostatně (to jsem odzkoušela), z pohledu této knihy bez znalosti jsou propojené jen jednou scénou, která vytvoří malý můstek a naláká. S velkou spokojeností se Společností magických předmětů se po Knize dveří budu chtít rozhodně poohlédnout.