Švédská jízda

Tohle byl přesně ten typ příběhu, u kterého jsem věděla, že mě vtáhne a jen tak nepustí. Daisy utíká po hrozném rozchodu a vlně drbů až na sever Švédska a hned první den naráží na tři muže, kteří jí obrátí život naruby. Doslova během několika dnů. A já tohle rychlé sbližování milovala. Eli, Riven a Cole jsou každý úplně jiný, a přesto spolu fungují dokonale. Eli je koketní, starostlivý zlatý retrívr, Riven klidný, chytrý a hřejivý jako deka u krbu a Cole...mrzutý, protivný a samozřejmě tajně sladký. Překvapivě to byl právě Cole, kdo si mě nakonec získal, aspekt nepřátelství přecházejícího v lásku tu fungoval skvěle a málem ukradl celou knihu. Prostředí chaty za polárním kruhem, jedna sněhová bouře za druhou a vynucená blízkost? Ano prosím. Užívála jsem si každou vteřinu a upřímně, kéž bych i já potkala svou vlastní sadu tří švédských horalů. Příběh byl sexy, zábavný, ale autorka mi opět dokázala zlomit srdce tím, jak nechává své postavy procházet bolestí, zradou a minulými traumaty. Její styl psaní prostě zbožňuji i když už trochu tuším, kdy přijde exploze, nikdy mě to neomrzí. Daisyin bývalý je absolutní odpad a chování lidí kolem ní bylo místy až bolestivé číst, o to víc jsem si užila drobný pocit spravedlnosti na konci. Sledujeme, jak postavy společně rostou, učí se jeden druhého chránit a vytvářejí si bezpečný prostor, který Daisy tolik potřebovala. Musím ale přiznat, že dramatický závěr byl na mě už trochu moc a jedno ukvapené rozhodnutí mi přišlo u mužů ne úplně uvěřitelné a proto si kniha ode mě odnáší o půl hvězdičky méně. I tak jsem si Švédskou jízdu neskutečně užila. Byla to divoká, hřejivá, místy srdcervoucí romance plná sněhu, vášně a mužů, kteří jsou vzácní v každém smyslu slova. Už teď vím, že na tenhle příběh budu dlouho myslet.

Předchozí díly jsem přečetla na jeden zátah, ale Švédská jízda byla docela zklamání. Připadalo mi, že postavy do toho jdou zhurta a nebylo nikde žádné napětí či více emocí. Jeden den přijede a třetí den už se líbá s prvním a čtvrtý den s druhým…. Mělo to tak velký potenciál. Měli být věznění spolu na chatě, ale vlastně uvěznění nebyli Čekala jsem vzrůšo, kdy se kluci setkají s bývalým partnerem Daisy ale to se neodehrálo. Jednoduše, tahle kniha od autorky se dle mě nepovedla.

Tohle byl taky super příběh! Jeej, jak já se u něho nasmála! Především u Eliho jsem kolikrát neudržela slzy smíchu. Dost mi to připomínalo Sousedskou výpomoc, ale i tak jsem si tuhle knihu užila.

Bodyguardi a sousedi mě bavili. Ale tento díl byl takový, až moc pohádkový. Ano, i zde měli muži problém - tentokrát s bývalou partnerkou. A Daisy zase zažila zradu od bývalého, a proto utekla do Švédska. Měla zničený život a žádnou podporu. Tady ji neznali a po skoro srážce se sobem, našla domov u mužů, kteří byli ukryti v horách. Trochu dark což? Ale temného tu nebylo zhola nic. Ani noci s polární září. Kniha mi občas připomínala Přesilovku (tu knihu jsem přečetla I přes nechuť). Každopádně tento díl u mě po předchozích klesl. Bohužel jsem tam prostě postrádala zábavu, bolest nebo cokoliv, co měli ostatní díly. Veliká škoda. Mohl se využít potenciál zlomyslného, manipulativního bývalého, což se nestalo. Promrhaná konfrontace ☠️ Proto hodnotím 3/5

Opět skvělé čtení