Švédská jízda

Předchozí díly jsem přečetla na jeden zátah, ale Švédská jízda byla docela zklamání. Připadalo mi, že postavy do toho jdou zhurta a nebylo nikde žádné napětí či více emocí. Jeden den přijede a třetí den už se líbá s prvním a čtvrtý den s druhým…. Mělo to tak velký potenciál. Měli být věznění spolu na chatě, ale vlastně uvěznění nebyli Čekala jsem vzrůšo, kdy se kluci setkají s bývalým partnerem Daisy ale to se neodehrálo. Jednoduše, tahle kniha od autorky se dle mě nepovedla.

Tohle byl přesně ten typ příběhu, u kterého jsem věděla, že mě vtáhne a jen tak nepustí. Daisy utíká po hrozném rozchodu a vlně drbů až na sever Švédska a hned první den naráží na tři muže, kteří jí obrátí život naruby. Doslova během několika dnů. A já tohle rychlé sbližování milovala. Eli, Riven a Cole jsou každý úplně jiný, a přesto spolu fungují dokonale. Eli je koketní, starostlivý zlatý retrívr, Riven klidný, chytrý a hřejivý jako deka u krbu a Cole...mrzutý, protivný a samozřejmě tajně sladký. Překvapivě to byl právě Cole, kdo si mě nakonec získal, aspekt nepřátelství přecházejícího v lásku tu fungoval skvěle a málem ukradl celou knihu. Prostředí chaty za polárním kruhem, jedna sněhová bouře za druhou a vynucená blízkost? Ano prosím. Užívála jsem si každou vteřinu a upřímně, kéž bych i já potkala svou vlastní sadu tří švédských horalů. Příběh byl sexy, zábavný, ale autorka mi opět dokázala zlomit srdce tím, jak nechává své postavy procházet bolestí, zradou a minulými traumaty. Její styl psaní prostě zbožňuji i když už trochu tuším, kdy přijde exploze, nikdy mě to neomrzí. Daisyin bývalý je absolutní odpad a chování lidí kolem ní bylo místy až bolestivé číst, o to víc jsem si užila drobný pocit spravedlnosti na konci. Sledujeme, jak postavy společně rostou, učí se jeden druhého chránit a vytvářejí si bezpečný prostor, který Daisy tolik potřebovala. Musím ale přiznat, že dramatický závěr byl na mě už trochu moc a jedno ukvapené rozhodnutí mi přišlo u mužů ne úplně uvěřitelné a proto si kniha ode mě odnáší o půl hvězdičky méně. I tak jsem si Švédskou jízdu neskutečně užila. Byla to divoká, hřejivá, místy srdcervoucí romance plná sněhu, vášně a mužů, kteří jsou vzácní v každém smyslu slova. Už teď vím, že na tenhle příběh budu dlouho myslet.

Bodyguardi a sousedi mě bavili. Ale tento díl byl takový, až moc pohádkový. Ano, i zde měli muži problém - tentokrát s bývalou partnerkou. A Daisy zase zažila zradu od bývalého, a proto utekla do Švédska. Měla zničený život a žádnou podporu. Tady ji neznali a po skoro srážce se sobem, našla domov u mužů, kteří byli ukryti v horách. Trochu dark což? Ale temného tu nebylo zhola nic. Ani noci s polární září. Kniha mi občas připomínala Přesilovku (tu knihu jsem přečetla I přes nechuť). Každopádně tento díl u mě po předchozích klesl. Bohužel jsem tam prostě postrádala zábavu, bolest nebo cokoliv, co měli ostatní díly. Veliká škoda. Mohl se využít potenciál zlomyslného, manipulativního bývalého, což se nestalo. Promrhaná konfrontace ☠️ Proto hodnotím 3/5

Tohle byl taky super příběh! Jeej, jak já se u něho nasmála! Především u Eliho jsem kolikrát neudržela slzy smíchu. Dost mi to připomínalo Sousedskou výpomoc, ale i tak jsem si tuhle knihu užila.

Opět skvělé čtení