Stretneme sa pri jazere

Od autorky románu Každé další léto, kterému jsem v loňském roce dala 5/5. Osudové setkání v nesprávný čas a opětovné setkání po 10 letech. Menší tajemství. “Jsou to jen myšlenky.” (Will) Původní kniha, Každé další léto, se mi líbila mnohem více. Ona i sama autorka v Poděkování a Doslovu vysvětluje, že se jí tato kniha psala mnohem hůře, a za mě je to doopravdy poznat. Něco mi tam skřípalo už od začátku … Těžko zde psát nějak více o ději, protože se toho v knize tolik neděje. Fern a Will se seznamují v jeden den ve svých 22 letech a je to osudové setkání, ale ve špatnou dobu. Stráví spolu jediný den a domluví se, že se za rok sejdou u jezera v rodinném resortu Fern, a tam si řeknou, co se za rok událo v jejich životech. V knize se střídají kapitoly z toho dne, ze současnosti, z toho dne roku poté a také tam jsou zápisy z deníku mámy Fern. Will má nějaká trápení, tajemství, se kterými se Fern NIKDY nesvěří. Fern se vyrovnává se ztrátou a do toho se rozhoduje, zda se chce i nadále věnovat rodinnému resortu. Ano, Will měl nějaké problémy, o kterých se nakonec Fern i my dozvíme, ale za mě to měl až moc jednoduché, na to, že stejnou chybu udělal hned 2x. Chemii jsem cítila pouze v minulosti, v přítomnosti ne, a emoce tam za mě, bohužel nebyly. Autorka ale píše skvěle a já vím, že její případné další knize šanci dám.

Stejně jako u autorčiny první knihy Každé další léto,tak i tady se vracíme do minulosti. Příběh je o Willovi( přezdívaného také Wolf)a Fern. Už při prvním setkání se mezi touto dvojicí vytvoří zvláštní pouto. Stráví spolu jediný den. Domluví se,že se setkají zase za rok,ale will nedorazí. Po deseti letech se opět setkají. My se postupně dozvídáme,proč tehdy nepřišel. Kniha o lásce, znovu objevení důvěry a utajované lásce. Pohodová oddechovka,při které na chvíli vypnete.

Fern Brookbanksové a Willu Baxterovi stačil jeden den, aby mezi nimi vzniklo pouto. Jenže se po čtyřiadvaceti hodinách musí každý vydat jiným směrem, a tak se dohodnou, že se za rok znovu sejdou. Jenže jeden z nich nedorazil… Kapitoly se odehrávají ve dvou časových rovinách a občas tam najdete i deníkový záznam od Ferniny matky. Střídání současnosti s dobou před 10 lety, kdy se hlavní dvojice poznala, mě vůbec nepřekvapilo, protože taková byla i autorčina předchozí kniha Každé další léto. Sejdeme se u jezera se také odehrává v přírodě u vody a prostředí je něco, co Carley Fortune umí skvěle popsat a vystihnout. Celý příběh na mě zapůsobil až v momentě, kdy jsem si přečetla doslov na konci a ne dřív. Ne, když jsem to měla prožívat s postavami, a to mě bohužel trochu zklamalo. Tahle kniha se té loňské (mé hodně oblíbené) nevyrovná, ale pokud máte rádi romány odehrávající se v létě u vody a více časových linek, určitě ji zkuste. Děkuji @knihydobrovsky za knihu. #spoluprace

Druhá kniha, kterou jsem od autorky četla a je stejně skvělá, jako ta první. I když musím říct, že Každé další léto ve mně zanechalo o chlup větší stopu. Fern (pořád jsem si na to jméno nemohla zvyknout) během příběhu prodělala neuvěřitelnou proměnu a vývoj a Will mě klasicky bavil úplně od začátku. Jejich znovupoznávání bylo plné emocí, chemie, nedůvěry i důvěry nejen v toho druhého, ale hlavně i sami v sebe. Příběh mi, hlavně prostředím, hodně připomínal Hříšný tanec – a je tam na něj vlastně i odkaz v podobě přezdívky, kterou dala Fern její nejlepší kamarádka. Hodně povedený příběh, kde se střídají současnost s kapitolami z minulosti a postupně se nám tak odkrývá celá cesta, kterou Fern s Willem během 10 let ušli.   Hodnotím vysoko a i když se kniha tváří jako klasická letní oddechovka, nebojte se jí a přečtěte si ji klidně i teď.

2 příběhy v 1 knížce, i když vlastně 1 příběh - ohlédnutí do doby před 10 lety a přítomnost 1 společný letní den se vryje do osudu 2 lidem Osud si s námi občas pohrává se všemi. Co jste schopni obětovat rodině? Lásku, kariéru, naplánovanou vizi budoucnosti? Tato kniha mě donutila vzpomenout si na vlastní letní láska a jak by to asi teď bylo, kdybych tenkrát neřekla, to co jsem řekla...