Sousedé ve válce

Kniha Vojtěcha Kyncla má být o česko-německo-židovském soužití v Třešti 1938 – 1946. O třešťských událostech vyšlo mnoho knih, na kterých se podíleli nebo je sami napsali přímí pamětníci a třešťští rodáci. Těžko může přinést něco zásadního další kniha, kterou napsal Vojtěch Kyncl. Jako všechny jeho knihy i tato je plná nesmyslných vět, zbytečných podrobností a chyb v interpunkci i pravopisu. Autor představuje směsici různých dokumentů a informací, z nichž některé mají k tématu hodně daleko. Není dodržena časová osa, nesmyslně přechází z období okupace do doby poválečného stíhání nacistických zločinců a opět zpět do období protektorátu. Většinou se zabývá celkovou situací ve střední Evropě za války a pak jako kdyby si uvědomil o čem má psát, násilně přejde na události v Třešti. Kriticky hodnotí odvahu třešťských účastníků květnového povstání a zlehčuje jeho význam pro sebevědomí národa. Snaží se hlavně dokazovat, že Češi byli udavači, což je jeho oblíbené téma. Nepoučil se kauzou Lidice, která ho neblaze proslavila, ale bohužel utrápila dceru paní Alžběty Doležalové paní Marii Šupíkovou. V Třešti si vybral pro své nactiutrhání odbojáře a hrdinu z 1. světové války, obětavého a čestného člověka pana Josefa Jelínka. A jako udavače popsal též pana Josefa Šplinara, který byl v odboji, pomáhal tisknout letáky, za to byl zatčen a převezen do koncentráku. O tom se ale V. Kyncl vůbec nezmínil.