Sorošova válka

Miliardář, válka na Ukrajině a média

Od roku 1990 investoval George Soros více než 32 miliard dolarů do vybudování celosvětové sítě nevládních organizací (NGO), univerzit, médií a think-tanků, které ovlivňují tisk, soudnictví a politiku. Od roku 2000 nashromáždil prostřednictvím této sítě takovou moc, že se mu dokonce podařilo svrhnout vlády prostřednictvím tzv. barevných revolucí.

Miliardový byznys s ukrajinským konfliktem Spolu s Obamovou administrativou přispěli aktivisté a nevládní organizace napojené na Sorose k převratu na Ukrajině v roce 2014. Od té doby zuří na východě Ukrajiny válka. Konflikt nese mnoho znaků konfrontace dvou oligarchů: George Sorose a Vladimira Putina.

Nepřátelství mezi oběma muži sahá až k angažmá George Sorose v Rusku v 90. letech 20. století, kdy o bývalém sovětském impériu hovořil jako o "Sorosově říši".

V roce 2020 se do Bílého domu s Joem Bidenem vrátily tytéž síly napojené na Sorose, které byly v roce 2014 zodpovědné za puč na Majdanu: Americký ministr zahraničí Antony Blinken, poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan a náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová. Od té doby se konflikt o Ukrajinu vystupňoval do největší vojenské konfrontace v Evropě od druhé světové války. Německá média a německá politika napojená na Sorose nebyla od počátku neutrálními pozorovateli tohoto konfliktu.

Koupený mainstream: "propagandistická lavina"

Collin McMahon na příkladu mainstreamových médií působivě ukazuje, jak silný je vliv George Sorose. Při posledním sčítání sponzoroval 253 mediálních společností po celém světě částkou 131 milionů dolarů. Do jeho mediální sítě patří ARD, Spiegel a Süddeutsche Zeitung. McMahon v neposlední řadě ilustruje, jak silně jsou "veřejnoprávní vysílací stanice" protkány Sorosovými důvěrníky. Nespočet významných novinářů a bavičů je přímo napojen na Sorosovy nevládní organizace. A tak není divu, že v ARD a ZDF neustále vystupují "experti", kteří patří k Sorosovým organizacím. Collin McMahon ukazuje, jak k tomu mohlo dojít, kdo za tím stojí a kdo z toho profituje. Svůj rozsáhlý výzkum dokládá 678 zdroji.

Sdílet