Sociopatka

Patric Gagne necítí emoce. Od dětství ví, že je jiná. Začne krást dřív, než se naučí mluvit. Ve školce si uvědomí, že nezapadá. A ve škole bodne spolužačku tužkou do hlavy. Přesto – nebo právě proto – se rozhodne žít normální život. Tato otevřená zpověď vysoce funkční sociopatky nabízí hluboký pohled do mysli člověka, který sice nerozumí emocím skrze vlastní prožitek, ale snaží se jim porozumět a napodobit je.

„Normální lidé se chovají zle, když je vlastní emoce příliš vystresují. Sociopaté se chovají zle, když je příliš vystresuje nedostatek emocí.“

Jsou sociopaté monstra? Nebo jen zoufale osamělí lidé, které jejich odlišnost přivádí na hranici šílenství a zločinu? Patric vnímá emoce ostatních, chápe je – ale necítí je. Přesto se učí, jak být „normální“: pracuje jako chůva, studuje psychologii, stává se terapeutkou, manželkou i matkou. Ale vnitřní prázdnota zůstává.

Aby něco cítila, vloupává se do domů a krade auta – klidně ráno před prací nebo večer, než se její přítel vrátí domů. Její příběh je intimní, syrový a fascinující. Ukazuje, že sociopatie není jen o manipulaci, lžích a ubližování, ale i o touze po přijetí, odvaze a snaze milovat – byť jiným způsobem, než jaký si většina z nás dokáže představit.

V knize se mimo jiné dozvíte:

• Jaká je spojitost mezi sociopatií a úzkostí a čím se sociopaté liší od „klasických“ psychopatů.
• Proč neschopnost cítit emoce neznamená neschopnost jim rozumět.
• Jak může být empatie pro sociopata naučitelnou dovedností.
• Jaké metody a postupy mohou zlepšit kvalitu života u lidí se sociopatickou poruchou.
• Jak popkultura deformuje obraz sociopatie a přispívá ke stigmatizaci.

Tato kniha nabízí jedinečný pohled na život za maskou normálnosti – a hluboce lidský příběh o tom, co to znamená cítit… nebo necítit.

Sdílet