Smyčka

Také jste tak zklamaný, když máte nějaké očekávání, těšíte se na knihu a pak zjistíte, že je určená jiným čtenářům? Ještě při začátku knihy jsem měla příjemné mrazení v zádech a čekala, co se z toho vyvine. V momentě vlezu Františka a Johanky do lomu Malé a Velké Ameriky se děje něco nevysvětlitelného, potud dobrý, jenže pak jsem se začala uprostřed knihy ztrácet. Víc otázek než odpovědí, tápala jsem. Dokonce jsem se v knize vracela, jestli jsem něco nezapomněla, nepřehlédla, četla znovu prolog, jestli pochytím víc. Vyprávění se střídalo vyprávěním několika osob, není to tak, že by se mi kniha vůbec nelíbila. Určité pasáže o přežití a udržení si zdravého rozumu jak Františka, tak Johanky byly dobré. Jen mi tam chyběl ten wau efekt AHA. Spojení celku do srozumitelné konzistence. A ne není to tím, že bych měla knihu rozečtenou dlouho. Četla jsem ji dva dny. Pak se některé momenty začaly malinko vysvětlovat, tak jsem si říkala, už, už se chytám, ale ta pravá atmosféra, že bych se bála, nepřišla. Nakonec přišly kapitoly, kdy jsem si říkala, teď autor vše naservíruje, vysvětlí, ale i ten mě zklamal. Potenciál knihy byl velkej, super téma a někdo ho určitě uvidí, ale nejsem to já. Co se mi hodně líbí je obálka a mapa v předsádce knihy.

Pojedu se podívat na lom Velká Amerika? No po týhle knížce rozhodně ne! Kniha čtena v rámci spolupráce s Albatros Media. Tuhle knížku jsem dočetla už před 14 dny a od té doby mi vrtá hlavou. Je to divnokniha v tom nejlepším smyslu slova! Mísí se tu přítomnost s minulostí, realita s klamem a vše je podtrženo legendou o Hansi Hagenovi, který ve zdejších štolách zemřel…možná… Knížka mi hodně připomínala Karikovu Trhlinu, ten fakt, že místo je reálné dodává celému příběhu punc jakési nepříjemnosti, protože “co kdyby”…Je to mysteriózní psycho thriller, který vám pěkně pocuchá nervíky a zamotá hlavu. Přečteno za dva dny, otáčela jsem stránku za stránkou a ke konci jsem se i několikrát o pár stránek musela vracet, zda jsem vše správně pochopila. Jako asi spíš nepochopila, ale bože, to mě na celém tom příběhu vlastně baví doteď nejvíc a pořád to ve mě žije. Je to temné, plíživé a já rozhodně na Hagenův zvon zvonit nehodlám! DĚKUJU ZA TOHLE PSYCHO ČTENÍ!