Rod bijících srdcí

Jsem moc mile překvapena, zvlášť proto, že jsem nebyla fanoušek prvního dílu (respektive první poloviny) a obecně Fallony, jelikož preferuju statečné a chytré hlavní hrdiny a ona je přesný opak - hrozně hloupá, nepřemýšlí dopředu, nepokládá správné otázky, trucuje a chová se jak spratek na svůj věk. Nicméně druhý díl překvapil, účast havranů tomu dost pomohla, velkou roli hraje Lor, vtipné hlášky a napínavý příběh. Moc se těším, kam nás třetí díl zavede a snad bude o něco delší, protože jsem knihu zhltla za 24 hodin.

Famózně četba Knížka byla slousknuta jedním dechem Nevydržela mi ani jeden den Ale závěr? Jsem v šoku Takže očekávám další díl a doufám že bude ještě letos

Rod tlukoucích křídel mě minulý rok velmi příjemně překvapil. Téma bylo originální a k plnému počtu hvězdiček mu u mě chyběl opravdu jen kousek. Není tedy divu, že jsem se na druhý díl, Rod bijících srdcí, neskutečně těšila. Po událostech prvního dílu se více zaměřujeme na Lora, protože Fallona osvobodila havrany. Nechybí ani její přítel Foebus, kterého naprosto zbožňuju. Upřímně? Klidně bych si přečetla celý spin-off, kde by byl hlavní postavou. Oblíbila jsem si ale hodně i Aoifu. K Lorovi mám ovšem jednu zásadní výtku: on prostě nekomunikuje. Důležité informace si nechává pro sebe až do poslední čtvrtiny knihy, přestože kdyby je řekl hned na začátku, ušetřil by spoustu nervů Falloně i mně. Naprosto jsem proto chápala Falloninu frustraci po většinu příběhu. Na druhou stranu, jakmile se konečně začne otevírat, ukáže se, že je vlastně docela green flag. Jen to vrčení by si mohl odpustit. Havrani přece nevrčí! Oproti prvnímu dílu je navíc tato kniha víc spicy, zejména v poslední čtvrtině. A právě ta mě bavila nejvíc (ale ne, nebylo to jen kvůli těm scénám). Největší dojem na mě ale udělal samotný závěr. Jsem ráda, jakým směrem se příběh vydal, protože to otevírá prostor pro opravdu zajímavé pokračování. Něco podobného se sice dalo čekat, ale takhle jsem si to rozhodně nepředstavovala. Celkově se ale musím přiznat, že mě první díl bavil o maličko víc. O to zvědavější jsem na třetí knihu a na to, jestli v mých očích dokáže jedničku překonat. Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji Knihy Dobrovský. #spoluprace

Pojďme se podívat na druhý díl o nesmrtelných bojovnících se schopností proměny v okřídlenou temnotu. Fallon stojí před v celku brutální výzvou. Krom toho, že se jí život sype mezi prsty, musí bojovat, i když už nemá vlastně za co. Smrti se bojí, ale je odhodlána se postavit komukoliv. I samotným králům. Level "hazard se životem " je tu opravdu vysoký. Popravdě se jí nedivím. Po celou dobu se chová jako spratek, i když jí částečně chápu. Lorcan? Zlomyslný bastard, který si rád hraje. Ooo ano, jeho hry ho dokáží pěkně podrazit, avšak získá jednu z trofejí, kterou chtěl. No, ne na dlouho. Protože zrada nás nemine ani v tomto díle. A pořádný cliffhanger na konci je téměř samozřejmostí. Takže nám nezbývá nic jiného než čekat na další díl, přát smrt Dantemu a Bronweně, fandit Foebovi v cestě za srdcem Kata a Lorcanovi, aby znovu získal svou spřízněnou duši. P.S.: Fallon ty naivní důvěřivá .

Druhý díl mé milované série mě naprosto pohltil. I když jsem si první díl zamilovala, tenhle byl ještě lepší. Vracíme se ke svým oblíbeným postavám a konečně i do Nebeského království, kde je Fallon podle svých slov uvězněná. Lorcan se ji snaží ochránit před vším, ale Fallon je snad ještě paličatější než v prvním díle. Jako vždy si prosadí svou a vrací se zpět na Zemi. Snaží se najít svou matku a hlavně svou babičku. Válka se dává do pohybu a je načase vzít vše do vlastních rukou. Opět tu máme pořádnou dávku skvělého humoru a tentokrát i spicy scény, které byly naprosto úžasné. Na konci mi dokonce ukápla slzička, protože jsem to vůbec nečekala. Skončilo to zase otevřeně a já mám chuť hned sáhnout po anglickém vydání… ale tentokrát si počkám Tahle série mi přirostla k srdci neuvěřitelným způsobem. A ta chemie? Ano. Přesně na tohle jsem čekala.