Recenze na knihu
Srdceboly Simona Monyová

Hezká kniha ,příběh o manželství .Doporučuji.

Čtivé a poměrně depresivní. Mám raději její pohodovější knihy.

Smutný příběh s typickou hrdinkou Simony Monyové z pozdějšího období její tvorby - týraná žena si nakonec najde svoji cestu.

Pěkná kniha, ale smutné.

Oddechová četba. Mám z knihy pocit, že autorka měla obrovský spisovatelský potenciál, ale rozhodla se zaměřit na co největší cílovou skupinu- příběh je plochý, mělký, od poloviny únavný neustálým střídáním pláče a sexu hlavní hrdinky. Knihu jsem dočetla jen proto, že se poměrně frekventovaně vyskytovala zajímavá přirovnání nebo trefné úvahy.

Uh. Takové oddychové čtení, náročné pak na pochopení, protože upřímně držet se tak dlouho někoho, kdo nás vysává a zneužívá, je vážně k nepochopení. Hlavní postava si bohužel neuvědomovala svoji hodnotu a také to, že být s někým za každou cenu, je horší než být sám. Jinak kniha byla čtivá, vzhledem k počtu stran rychle přečtená. Od autorky si zkusím přečíst i něco jiného.

Krásné oddechové čtení pro ženy. Dostala jsem knihu od manžela. Měla jsem velkou radost.

Všichni víme, jaké hrůzy si autorka prožívala v manželství po boku "muže", který bezpochyby sloužil jako předloha pro její knihy. A stejně tak všichni víme, že Simona Monyová zaplatila tohle hrůzné manželství vlastním životem. Srdceboly vnímám jako úpěnlivé volání o pomoc. Hlavní hrdinka ví, že musí odejít, jinak to s ní dopadne velmi špatně. Kéž by i Simona Monyová bývala práskla dveřmi ;-( Kniha se mi opravdu dobře četla. Na to, jak značně je nasáklá zoufalstvím, až moc dobře. Bohužel ale neumím pochopit mentalitu ženy, která se roky nechává psychicky týrat naprostým ubožákem, podvádět ve všech myslitelných aspektech společného života a umožní mu beztrestně snižovat svoji hodnotu. Vždyť tu nulu sakra živí! Zajišťuje jeho existenci, protože sám si ten nýmand nevydělá ani na rohlík a ještě ve velkém prohrává její peníze a spí s každou, co se namane. Je to asi jakýsi syndrom oběti, který se snažím léta pochopit a nedaří se mi. Jednu takovou ženu jsem dokonce znávala, a kdykoliv si na ni vzpomenu, doufám, že alespoň ona vyvázla. I tehdy jsem situaci nechápala a snažila se ji domluvit, postrčit k odchodu z každodenního očistce pokaždé, když přišla se špatně maskovaným monoklem... Neberte tedy 3 ⭐️ prosím jako výsměch nebo znevážení autorky. Spíš se více jedná o můj osobní problém s danou tématikou. Vždy si totiž přeji, aby se trpící dokázali vzepřít svým trýznitelům....