Recenze na knihu
Příliš brzy, příliš pozdě Michaela Labáková

Pěkné, komplexní a propracované čtení psané deníkovou formou. Příběh jedné obyčejné tatérky, která je trošku praštěná a řeší situace po svém. Dosud měla na chlapi obrovskou smůlu. Když se v jejím salónu jednoho dne objevil mladý kluk Dylan, netušila, jaké to pro ni bude mít následky. Moc se mi líbilo, jak autorka popisovala i problémy spojené s věkovým rozdílem a to, že knížka není jen o tom "růžovém", ale řeší se tam i vážné věci. Knížka je psaná hovorovou češtinou aneb "jak nám zobák narostl" a to se mi také líbilo. Po čase se ke knížce určitě vrátím, moc se mi příběh líbil.

Je pravda, že pár maličkostí mi do toho prostředí úplně nesedělo, ale nebylo to nic, za co bych hodnocení strhla. Tahle knížka byla krásná. Líbil se mi hovorový jazyk, nebyly tam žádný přikrášlený fráze. Prostě mluva, jak nám jazyk narostl. Moc dobře se mi to četlo, příběh byl takový ze života a kdo si prošel podobným obdobím, určitě některý pasáže probrečí jako já a kdo ví, třeba vám to i pomůže se s tím líp vyrovnat. Pro mě moc hezká oddychovka plná emocí.

Moje srdcová záležitost. Kniha, která se mi pod kůži dostala hned od první stránky. Gen a Dylana jsem si zamilovala ihned a bavilo mě sledovat, jak se jejich vztah pomalu vyvíjí. Příběh je plný emocí, humoru i silných okamžiků a ukazuje, že na lásku není nikdy ,,správný" čas.

Snadno se čte, místy je to i vtipné. O zápletky je postaráno bohatě. Trochu mě štvala četnost slova “dlabanec”. Někde u strany 300 vám dojde jak to skončí. Proto jsem přeskočila téměř na samý konec