Recenze na knihu
Noc, kdy jsme se potkali Abby Jimenez

Jedna z mých nejoblíbenějších knížek od Abby Jimenez. ❤️ Možná proto, že jsem si sama kdysi prošla něčím podobným… :))) Bylo moc situací, myšlenek a pocitů povědomých. Knížku jsem přečetla za dva dny a reálně jsem se od ní nechtěla odtrhnout. Bohužel mám dítě, které se pořád dožaduje jídla, takže nějaké pauzy být musely Hrozně mě bavily vztahy mezi postavami, hlavně přátelství, které nebylo žádné naleštěné, ale prostě lidské. Každý si táhne svoje problémy, každý se s nimi nějak pere a někdy vůbec netušíme, co se děje člověku vedle nás. Bylo tam hodně situací, které se klidně můžou stát v normálním životě, a asi právě proto mě ten příběh tak vtáhl. Místy jsem byla nervózní, místy jsem měla chuť některými postavami zatřást a na konci jsem konečně trochu vydechla. Za mě skvělá knížka. Vtipná, emotivní a zároveň strašně čtivá. Přesně ten typ, kdy si řeknete „ještě jednu kapitolu“ a najednou je konec.

Těšila jsem se, protože Abby. A protože od Abby bych četla asi i nákupní seznam. Ale jsem trochu zklamaná (ne moc, ale trochu jo). Zhltla jsem to za jeden den, ale vztah Larisa a Mike pro mne byl těžko uvěřitelný. Vztah Larisa a Chris je hezky budovaný, ale zdlouhavý. Celou dobu jsem čekala, až se konečně něco pohne. A možná jsem divná ja, ale jejich důvody k tomu, nemít vztah, mi přišly fakt za těch okolností mimo. I tak vyšší průměr.

Kniha splnila přesně má očekávaní, kdy mě nutila číst dál a dál. V určitých momentech mě pukalo srdce, poté jsem se zase usmívala. V cca 3/4 knihy mi přišlo, že se trošku tocila v kruhu, ale poté to nabralo zase spád a konec mě zahřál u srdíčka.