Recenze na knihu
Dotek osudu Lisa Reganová

Mám všechny knihy ze série o inspektorce Josie a po přečtení každé z nich se těším na vydání další.

Příběh byl opět čtivý hned od začátku. Případ mě velice bavil, ale musíte vědět, že tato kniha je opravdu spíše jen o tom případu. Osobní život Josie se tam moc neřeší. Chyběli mě tam postavy jako třeba Misty její malý, Trinity apod. Noah se tam vyskytuje, ale vždy jde jen o ten případ. Kdo vraždil jsem z "půlky" uhádla. Ale vyloženě hlavní pachatel mě nenapadl a ani jsem ho na chvíli během čtení netipovala. A teď už jen čekat na podzim, až vyjde další díl. A doporučuji přečíst tentokrát určitě i Poděkování od Lisy. 🥹 I když to běžně nečtete. 3,5/5*

Kniha byla velice napínavá a měla spád. Přesně podle popisu.

Zase parádní příběh sfoukla jsem za dva dny, jako všechny , už se těším na další.

Tentokrát je nalezena mrtvola přímo na hřbitově. Je podivuhodně zavražděna a na sobě má vzkaz. Když po pár dnech zmizí další žena, je jasné, že se vrah zaměřuje na rodiče, kteří přišli o své děti. Podaří se Josie vraha vypátrat dřív, než dojde k dalším únosům? Již dvanáctý díl detektivní série s Josie Quinn. Je neskutečné, kam až jsme se za ty roky dostali. Předchozí, jedenáctý díl, byl naprosto dokonalý! Spousta napětí a emocí v jedné knize, takže bylo jasné, že překonat ho, nebo se mu alespoň přiblížit, bude obtížné. A za mě, se to autorce tentokrát nepodařilo. Ze začátku se hodně opakují informace z minula. Chápu, že po tolika dílech se toho stalo v osobním životě Josie tolik, že je potřeba si to připomenout, ale bylo toho vážně až moc. Navíc tu bylo i spousta stále stejných věcí a situací, o kterých jsme četli, že jsem se pomalu začala nudit. Chybělo mi tu i napětí, to přišlo až někdy kolem poloviny knihy, a to už na mě bylo pozdě. Napětí se tu autorka snažila vyvážit až psychologickým textem o tom, jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka. Jeden slabší díl autorce odpustím, ale doufám, že příště už tu opět bude stará dobrá Josie.

Opět skvělé čtení miluju sérii s Josie

Josie je jedna z mých sázek na jistotu ❤️ a vždy vím, že ji slupnu jak malinu, ať se vyšetřuje cokoliv. Zároveň si to ale snažím šetřit, protože pak na konci vždy čučím a dumám, na jak dlouho se budu muset loučit, než se do Dentonu a k týmu budu moct vrátit Tenhle případ byl už od začátku tragický , protože to, co se tam stalo by neměl nikdo zažít. Moc se mi líbilo, jak tým vyšetřoval a postupně odhaloval, co se skrývá pod povrchem. I zde se autorce povedlo přirozeně proplést do případu i osobní život Josie, což mám ráda. Motiv vraha jsem si tipla dobře, ale neměla jsem pořádný tip na to, o koho jde a na konci jsem tak byla překvapená, přestože se to po odhalení zdálo jasné Dvanáctý díl asi nejlépe vystihuje ,,coby kdyby" .. Upřímně tu bylo neskutečné to pomyšlení, co všechno určitý souhrn náhod, skutečností a domněnek způsobil. A ještě horší než tohle bylo vědomí, že vlastně něco byl omyl. ‍ Za mě opět skvělý díl, který jsem si neskutečně užila . Teď už mi nezbývá nic jiného, než vyhlížet vydání dalšího