Recenze na knihu
Kolonie (poškozená) C. J. Tudorová

Kniha se rychle četla. Mám ráda krátké kapitoly a napínavý děj a to přesně měla. Velice doporučuji přečíst!! Celkově autorka má dobré díla a zatím jsem nikdy nešlápla vedle.

Tentokrát vůbec nevím jak bych tuto knihu měla hodnotit .Celou knihu jsem měla pocit ,že mi je jedno .Taková nemastná,neslaná.Nenadchne,ale ani nijak neurazí .Myslím ,že upíři tam měli malý prostor.Kdyby tam nebyli ,bylo by to jedno .Příběh sám o sobě špatný nebyl .Zimu nemusím ,ale v knihách ji miluji .Ale škoda postav ,nevýrazné ,málo propracované. Vždy si někoho zamiluji a nebo nenávidím ,tady nic .Kniha ve mně budí dojem,že autorka musela rychle něco napsat .Zatím její nejslabší kniha .

Jako každé dílo Tudor se mi i Kolonie moc líbila. Ačkoliv mě upírská tématika nikdy nějak nezajímala, tato kniha a příběh se mi moc líbily. Těším se na další dílo!!!

Klepala jsem se jak drahý pes na novou Tudorku a jsem zklamaná Roztahaný děj, nevykreslené postavy, prostě neslané - nemastné C.J. co se děje?? Možná to téma upírů...vážně nevím ‍♀️ Za mě nejslabší autorčin počin

Upirska detektivka, naprostá pecka. C.J.Tudor mám velice ráda a všechny její knihy bydli u me v knihovne. Vyhlížím další. Vřele doporučuji pokud máte rádi tajemno.

Na tuhle knihu mě nalákala anotace, která slibovala upíry a taky samotná C.J.Tudor, která o ní poutavě mluvila na Knize Brno. I když byl námět vážně zajímavý, tak mě kniha nepohltila tak, jak jsem čekala. V podstatě žádnou postavu jsem si vyloženě neoblíbila (ani samotnou Barb). Nevím, jestli to bylo mým celkovým rozpoložením u čtení, nebo čím, ale zkrátka jsem asi čekala…víc? Autorčiny Upálené se mi líbily, její Závěj byla skvělá a myslela jsem, že Kolonie mě vystřelí do oblak, ale bohužel… Za mě to byl takový průměr ač, jak jsem už psala, námět byl skvělý. Líbilo se mi prostředí Aljašky (žít bych tam tedy nechtěla), líbilo se mi i rozuzlení zápletky (to by mě nenapadlo!) a ta obálka je opravdu pěkná. No, i když tady hodnotím průměrem, tak autorce rozhodně ještě šanci dám - v knihovně na mě čeká ještě Jáma a Škvíra.

Jak tuhle knihu ohodnotit - tohle zrovna není můj šálek kávy. Nevím, přišlo mi to bez “chuti”. Celkem se to vleklo, nikdo z hlavních postav mě neoslovil. Vraždy jako takové nebyly špatné, ale mohly být více promyšlené, propracované. Nemám moc dobrý odhad na to, kdo je padouch. Zde bych to ale neuhodla, ani kdyby mě někdo osvítil. Za mě se vrah málo projevoval a mě celkem chybělo to konečně uvědomění, kdy si řeknu - Ahaaaa! Tak už to chápu, no hustý - to bohužel nepřišlo. Jsme ráda, že jsem to dočetla. Znovu už si to bohužel nepřečtu.

Přidat do thrilleru fantasy upírský prvek mi přišlo jako skvělý a originální nápad. Smůla je, že to úplně nefungovalo tak, jak by mohlo. Upíři tu jsou velmi utlačovaní - působí to až jako alegorie na diskriminaci černochů/Židů (dosaďte si jakoukoliv menšinu). Máme tu zbytečné zápletky nepotřebné pro hlavní děj, některé postavy se pletou dohromady, působí to rozvlekle a přes 400 stránek je zbytečně moc. Jediná zajímavá postava je několik století stará upírka, která ale bohužel nedostane tolik prostoru, kolik by měla! Působím možná hodně negativně, ale to jenom proto, že mě štve, že to nebylo lepší. Ono to není blbý, jen to není nic extra. Ale pozitivně na závěr - strašně moc jsem cítila Midnight Maas vibes, a to mě velmi potěšilo! Jo, a k závěru to má zajímavé twisty a odhalení, které jsem samozřejmě v průběhu čtení neodhalila, klasika!

Knížka se mi líbila, i přesto, že to nebylo nijak hrůzostrašné, husí kůži jsem neměla, bohužel. Čekala jsem, že to bude drsnější a mrazivější. Oproti Závěji se autorka držela docela zpátky. Vraha jsem neuhodla, a kniha se četla velmi lehce. Množství postav bylo v pohodě. Kdo má rád takové obyčejné thrillery, tak doporučuju.

„Vždycky prahneme po tom, co nemůžeme mít. To už je lidská přirozenost.“ Máte radi príbehy s upírmi? V odľahlom mestečku Deadhart na Aljaške, kde zima a ticho prenikajú až pod kožu, sa stane vražda mladého chlapca. Na miesto prichádza vampyrologička Barbara Atkinsová, aby prípad vyšetrila. Podozrenie padá na upírov žijúcich v neďalekej kolónii. Môže tento prípad súvisieť s 25 rokov starou udalosťou? Autorka vytvára zaujímavý svet, v ktorom ľudia a upíri žijú vedľa seba a aj keď ich spolužitie nie je jednoduché, majú presne stanovené pravidlá. Nechýba typická atmosféra chladu, nedôvery a izolácie mestečka s 673 obyvateľmi, ktorá je budovaná presvedčivo. Práve prostredie patrí k najsilnejším stránkam knihy. Tudor kombinuje mysteriózny príbeh s detektívnou zápletkou, no výsledok nepôsobí úplne vyvážene, čo je pri tak silnom koncepte škoda. Zápletka síce pôsobí sľubne, no postupne stráca tempo a nedokáže naplno využiť svoj potenciál. Rovnako aj postavy vrátane hlavnej hrdinky si ma nedokázali získať a množstvo vedľajších postáv miestami skôr mätie než obohacuje. Zaujímavý námet tak ostáva len čiastočne využitý. Upíri, ktorí by mohli byť výrazným prvkom príbehu, zostávajú skôr v úzadí. Na druhej strane, páčilo sa mi, že kniha ponúka aj akúsi metaforu – strach z inakosti, predsudky a nedôveru voči „tým druhým“. „Lidi se vždycky bojí toho, čemu nerozumějí.“ „Lidi jsou jako zhoubná nákaza. Všechno zamoří.“ Záver príbeh mierne pozdvihuje a prináša niekoľko prekvapení, ktoré dokážu zanechať lepší celkový dojem. Kolonie môže zaujať čitateľov, ktorí majú radi temné príbehy z prostredia malej komunity, kde sa mieša detektívne pátranie s nadprirodzenom a odhaľujú sa staré tajomstvá. Ide o moju prvú knihu od autorky, no napriek výhradám určite siahnem aj po jej ďalších tituloch. Ktoré by ste odporučili? Za knihu ďakujem: dobre-knihy.cz „Nic jako nesmrtelnost totiž neexistuje. Smrt nás nakonec navštíví všechny. Rozdíl je v tom, kdy přijde a jak dlouho se zdrží.“ „... když něco smrdí, h*vno je většinou poblíž.“ „... někdy život člověku nadělí citrony. A někdy kýbl sr*ček.“