Recenze na knihu
Neklidný hrob Kateřina Šardická

Nalézáme se ve Skotsku v roce 1887 v době, kdy se začíná vyrovnávat vliv církve a starých náboženství s vírou ve vědu a pokrok. Je to doba, která přináší převratné objevy v medicíně, dokonce se zdá, že lidstvo každým okamžikem získá vládu nad životem i smrtí. Nedávno vyšel román od Marry Shelley o doktoru Frankensteinovi, otevřená budoucnost jitří fantazii nejednoho lékaře nebo studenta. tení Neklidného hrobu je jako zápas se stejně silným soupeřem: Kdykoli jsem začala mít pocit, že mám navrch, že jsem to prokoukla a že vím, kam příběh směřuje, objevily se nové skutečnosti nebo obrat v ději, takže to byl zážitek až do konce.

Tak tedy, tohle byla jízda! Příběh má přesah mimo rámec běžného příběhu, od kterého se nemůžete odtrhnout (i když ty samozřejmě také vůbec nejsou špatné). Uprostřed všech těch hrobů jsou tady morální a etická dilemata, jež autorka řeší s přirozeností opravdově žitého života. Literární postavy jsou tak příjemně "živé" a čtenáři blízké (ať už jde o hrdiny či padouchy). Konec konců nikdo přece není tak černobílý, jak by se mohlo na první pohled zdát. Závěr příběhu je neotřelý a dává tak čtenáři možnost prožít celý příběh tak, jak by se to mohlo (při troše fantazie) stát každému z nás. Kniha je skvělá i po grafické stránce a má také (v poslední době tak žádanou) pěknou barevnou ořízkou. Doporučuji všem, kdo se rádi u čtení trochu bojí, intenzivně prožívají pohnutky literárních hrdinů a taky u toho všeho ještě rádi přemýšlí.

,,Pokud máte strach podívat se Smrti do očí, bojíte se jediné věci, která čeká na nás na všechny. Nebojte se, ona si vás vezme tak jako tak." Ocitáme se uprostřed Skotské vysočiny v roce 1887. Anselm studuje v Glasgow medicínu. Nikdo však netuší, že do školy měl původně nastoupit jeho bratr Ezra. Bratr, který před rokem tragicky zahynul. Teď se ale Anselm musí vrátit domů. Do městečka Grimhole, kde bude znovu čelit nejen svému věčně kritickému otci, ale i svým démonům. V Grimhole žije i Ada. Dcera hrobníka, která přes den mrtvoly pohřbívá a za soumraku vykrádá vlastní hroby. Když se cesty Ady a Anselma setkají, začíná teprve to správné dobrodružství. Anselm je totiž přesvědčený, že dokáže bratra přivést zpět k životu. Pomoci mu má právě Ada. Dá se přelstít Smrt? Začátek knihy byl neskutečný. Miluji Skotsko, ačkoli jsem tam nikdy nebyla, ta krajina, blata, jezera a staré rozbořené hrady, to vše mě neskutečně uchvacuje. Proto jsem byla nadšená z prostředí, do kterého autorka příběh zasadila. Popisy skotské krajiny, doby ve které se děj odehrává a do toho ta ponurá tajemná atmosféra. No, hned jsem se zamilovala. Rozhodně oceňuji historické události, které se v knize objevují a jsou postavené na reálných základech. Tím si mne autorka získala. Je vidět, že rešerši věnovala vážně hodně času. I když byl děj hodně předvídatelný, vlastně mi to ani nevadilo. Říkala jsem si ale, že snad nějaké to překvapení ještě přijde. A to nakonec skutečně přišlo. I když v trochu jiné podobě, než jsem čekala. Bohužel, za mne se to wow moc nepovedlo. Na to, jak kniha byla originální se pro mne tímto tahem posunula spíše ke klišé, které je víc než časté. Kdo mne znáte víte, že nemám ráda, když se z knihy stane spíš akční film. A to se přesně tady stalo. Úplný závěr byl ale povedený. Brala bych více rozvedený příběh z pohledu Ezry a také méně retrospektivy. SPOILER Celkem mne překvapilo, že se v knize nachází i homosexuální vztah. Kdyby měl nějaký význam a hloubku, chápala bych to, ale tady mi to přišlo naprosto zbytečné, až dané na sílu. Klidně mohli být jen kamarády. Zmínit musím i nádherně vymazlenou obálku a ořízku s bodláky (symbol Skotska). Rozhodně ozdoba každé knihovny. Hodnotím ⭐⭐⭐, 5/5

knihu jsem dostala od sestry jako blind book, neznala jsem jméno, obálku ani autora. A tenhle koncept tomu dodal takové správné kouzlo. Neznala jsem ani stručný popis a proto bylo zajímavé a napínavé sledovat různé dějové linie a jejich následné prolínání. Miluju Skotsko a temná gotická atmosféra mě nesmírně bavila. Několikrát jsem nahlas vykřikla, jak jsem byla zaskočená z nekonečných zvratů. Z konce jsem smutná doteď, ale žádné spoilery.

Kniha je skvělá. Má úžasnou atmosféru, autorka skvěle pracuje s prostředím a postavami. Motivy a témata v knize jsou zajímavá. Dle mého názoru mohu doporučit i těm, které ne každá kniha nadchne, protože tohle si s jistotou užijí.

Ada je adoptivní dcera hrobníka, která vykrádá vlastní hroby, aby zlepšila život svůj a svého neslyšícího otce, Anselm zase synek ze “slušné” rodiny, který zabil svého bratra a místo něj nastoupil na medicínu, Ethel je médium, přes které mluví mrtví a k tomu kocour, který přežil už mockrát vlastní smrt. Tihle všichni se spojí, aby zachránili Ezru, mrtvého bratra a vrátili ho do života. Ale je to vlastně dobrý nápad? Tahle fantasy kniha mě vtáhla do svého světa už od prvních stran. Temný, zvláštní, místy až morbidní příběh plný smrti, hřbitovů, duchů a oživování mrtvých, ale najdete v něm i spoustu lidskosti a emocí. Musím obdivovat autorku za to, jak propracovaný ten příběh je. Kniha je poměrně obsáhlá a přesto autorka držela směr, kniha pořád směřovala logicky ke svému cíli a neztratila se v tom. Jednotlivé části do sebe postupně zapadají, odhalují se minulosti postav, tajemství i souvislosti, které zpočátku vůbec nečekáte. Některé zvraty mě opravdu překvapily a několikrát jsem si říkala, že tohle jsem rozhodně neodhadla. Velmi silnou stránkou knihy jsou podle mě postavy. Ada i Anselm během příběhu projdou opravdu výrazným vývojem a nepůsobí jen jako typické fantasy archetypy. Jsou plastičtí, chybují, nesou si traumata a člověk postupně chápe, proč jednají tak, jak jednají. Moc se mi líbilo i to, jak autorka pracuje s flashbacky. Návraty do minulosti nejsou samoúčelné, ale krásně doplňují současné dění a dávají emocím i rozhodnutím postav větší hloubku. A hlavně – já jsem si ty postavy opravdu oblíbila. Držela jsem jim palce, i když často dělaly věci, o kterých člověk ví, že nemůžou dopadnout dobře a nejsou úplně správné. Atmosféra knihy byla skvělá. Celou dobu jsem si vše představovala v temných barvách, v mlze, šeru a stínech. Přesně takový pocit ve mně kniha vyvolávala a nádherně tomu odpovídá i obálka. Prostředí hřbitovů, starých domů, pitevních místností nebo temných ulic bylo popsané velmi živě, ale nikdy zbytečně přeplácaně. Autorka přesně ví, kdy detail přidat a kdy nechat pracovat fantazii čtenáře. Moc mě bavila i práce se slovy. Kniha umí vyvolat emoce opravdu silně – chvíli cítíte napětí a strach, pak znechucení, občas přijde jemný humor nebo ironie, jindy lítost a smutek. Je to taková směs emocí, která funguje překvapivě dobře dohromady. První polovina knihy mi sedla asi o něco víc. Byla víc tajemná, pomalejší a hodně stavěla na atmosféře, poznávání postav a postupném odkrývání příběhu. Druhá část už byla mnohem akčnější a právě tam mě kniha bavila o něco méně. A přiznám se, že ani konec mi úplně nesedl – na mě už byl možná až příliš drsný. I tak ale musím říct, že mě tahle kniha bavila, i když neodpovídá úplně tomu, co nejčastěji čtu. Skvělá fantasy se zajímavou a temnou atmosférou, silnými postavami a originálním světem. Fanouškům takových žánrů bych jí určitě doporučila.

Nepřijdete si dost zvrácení? Po přečtení Neklidného hrobu na sebe změníte názor. Neskutečné, jak se mi ty všechny mrtvoly, hrobníci i s celým svým hřbitovem a zombíci dostali pod kůži! Ano, asi jsem zvrácená. Protože tenhle příběh jsem si zamilovala a má čestné místo v mé knihovně. Už teď vím, že si ho jednou přečtu znovu. Autorka děj zasadila do velice atraktivního prostředí gotického Skotska, kde se střetávají dva naprosto odlišné životy lorda Anselma a chudé hrobnice Ady. Nitky jejich osudů kolem sebe celou dobu tak nenápadně tančí, až se nakonec k sobě začnou pomalu přibližovat... V knížce nemáte čas ani na nádech, tak moc je akční a plná napětí. Jazyk autorky mi sedl, Neklidný hrob byl má první kniha od ní a určitě ne poslední. Kapitoly tak akorát dlouhé, rozdělené do čtyř částí. Mimochodem, ta poslední část, to jsem nechápala! Četla jsem a nevěřila tomu, co čtu. Byly to pro mě naprosto neočekávané zvraty. A čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc jsem se bála, že to dopadne jinak, než bych si přála. Poslední stránky jsem dočítala jen horko těžko, se skleněnýma očima. Celé to na mě dýchalo historií a tajemnem, od začátku až do konce. Tématem mi kniha hodně připomínala Královnu mrtvol, kterou jsem četla minulý rok. Neklidný hrob byl ale o poznání na vyšší úrovni, víc promyšlený, víc uvěřitelný. A scéna v močálech s koněm - měla jsem před sebou v tu chvíli Atreie z Nekonečného příběhu. Já si nemůžu pomoct, jsem vážně nadšená. A taky pyšná. Na to, že něco takového dokázala přivést na světlo světa naše lokální česká autorka.

Kniha je fakt dobře napsána, troufám si říct, že na světové úrovni. Mám tedy trochu problém se závěrem, který je takový ukončeně neukončený. V zásadě si tu všechno můžeme domyslet, ale stejně jento takové, že by mě (a věřím, že nejsem jediná) zajímalo, co se dělo s Adou dál. 😁 Jinak kocour Belzebub byl boží 😆 jestli jednou budu mít kocoura, bude zo Belzebub. 🤣

Tahle knížka mi sedla jako ulitá ,ať už tím že je to příběh ze severu a nebo tou atmosférou. Vsechno to do sebe krásně sedlo . A ten nečekaný zvrat? To mě dostalo tedy . Asi jedna z nejoblíbenějších knih zatím.