Recenze na knihu
Klukovina Eva Pospíšilová,Klára Pospíšilová

Luxusní.Přečetla jsem ji za jeden den.Vtáhla mně do děje.Smála jsem se s něma,plakala jsem pro ně, a když jsem dočetla,věděla jsem že mi chybí. Čtu především elektronické knihy,ale tady vím že jsem udělala dobře, když jsem chtěla držet v ruce opravdovou knihu,dotýkat se řádků,otáčet listy. Děkuju autorkám za obohacení mé duše. Tohle jsem potřebovala.

Vůbec jsem nevěděla co mám na začátku od knížky čekat ale musim říct ze ne tohle. Knížka byla skvělá, brečela jsem u ní snad 10krat ale zároveň me dokázala rozesmát. Líbily se mi postavy a to je se postupně objevovali. Hrozně se těším az autorky vydají další knížku, jejich tvorbu miluji. 100/10

Je to přesně taková kniha, jakou bych od autorek očekával. Hezký příběh, akorát erotiky a pohodové čtení.

Tuhle knížku jsem četla už když ji holky měly na stránkách a nemohla bych doporučit víc. Opravdu krásný a silný příběh.

Michael a Gabriel, dva rozdílní kluci. Jeden je kapitán fotbalového týmu a mezi všemi oblíbený. Druhý je nevýrazný samotář. Jedna klukovina, taková nevinná sranda, bude nakonec větší, než se na první pohled zdálo a díky tomu se kluci více poznají. Co k této knize napsat? Ač jsem stále knihy plná a na kluky neustále myslím, nedostává se mi slov. Bylo to tak silné čtení! Každá z více jak 500 popsaných stran byla plná emocí a emoce jsou to, co od knih očekávám. Ze začátku jsem byla na knížku „naštvaná“. Vadilo mi chování hlavních hrdinů. Ale po pár stránkách jsem si uvědomila, že to takhle vlastně může být. Že se podobný příběh někde odehrává. A pak už jsem jela na vlně emocí a vystřídala se jich u mě celá škála. Byla jsem naštvaná a rozčilená, dojatá a smutná. Prožívala jsem životy Michaela i Gabriela. Fandila jsem jim, bála jsem se o ně a nejednou jsem si poplakala. Je to knížka o dospívání, přátelství, o prvních láskách, o mezilidských vztazích. Je toho tu hodně, je to ze života a je to skvělé. Garantuji, že si užijete každou stránku.

Tohle je takový ten příběh, kde sledujeme jednoho vůdce party - klasického “bad boye” a jednoho uzavřeného, tichého kluka, který se jen chce vyhnout problémům. Dá se říct, že něco podobného jsem už viděla ve více příbězích od autorek. Prostě v jednu chvíli se něco zvrtne a tahle ústřední nesourodá dvojice se dá tím či oním způsobem dohromady. Velké plus je, že holky píší opravdu skvěle takže mě to opět bavilo číst, jen…bych asi tak 150 - 200 stran ubrala… Nicméně příběh je to silný a krásný a já si ho vážně užívala. Neubráním se však srovnání s Pátou minutou (ta byla moje první a tu miluju) nebo s Neexistencí (kterou jsem četla nedávno) a ty byly za mě o něco lepší… Přesto můžu knihu doporučit a já se těším, až si přečtu Nocturno pro Erika, které na mě čeká v knihovně.

Kniha mě pohltila už od prvních stránek. Silná témata, spolupráce a to české prostředí. Miluju

Gabriel si pamatuje Michaela ze školky, kde byli velcí kamarádi. A tak když ho potká při nástupu do prváku na střední škole, je nadšený a zůstane na něj civět. Ale Michaelova parta si jeho zájem vyloží jinak a v podstatě z legrace začne pro Gabriela peklo, které vygraduje jedné noci do děsivé události. Ale právě tato událost otevře dveře novému vztahu těchto dvou kluků. Dokáží se srovnat s minulostí a postavit svoje vztahy na úplně jiných základech? Tak tohle bylo pro mě překvapení. O Klukovině jsem slyšela, že je to skvělá knížka, ale záměrně jsem si o ní nic bližšího nezjišťovala. Když se mi dostala do ruky taková bichle, a začala jsem číst, tak jsem myslela, že to nedám. Kluci, parta, srandičky, pak je to trochu vážnější. Ale po asi čtyřiceti stránkách jsem zjistila, že jsem to začala hltat. Ten příběh mě absolutně zaujal, nadchnul, a i když bych to před přečtením nikdy neodhadla, že z toho budu tak nadšená, tak se stalo. Takže postupně. Příběh je napínavý, dojemný, zamilovaný a romantický. Opravdu se zatajeným dechem jsem sledovala, co bude dál, jak se bude děj a hlavně vztah kluků vyvíjet. Kniha je psaná na střídačku z pohledu obou kluků, což je fakt moc dobré, protože vidíte, jak stejné věci prožívá Michael i Gabriel. Postavy kluků jsou propracované, nejsou nudné, nebo jednostranné, jsou zábavné i komplikované. Kniha řeší důležité téma šikany. Líbí se mi ten pohled, že nic není jen černé nebo bílé. Ten špatný není jen špatný, a dobrý jen dobrý. Občas zareagují tak, že jim tleskáte, pak zase tak, že jste na ně naštvaní a je jedno o koho z nich jde. Moc se mi líbilo, že oba kluci procházejí v knize velkým vývojem a změnou svých osobností a vy to můžete sledovat a ještě u toho vnímat pohled toho druhého. V knize mě napadla myšlenka, že je opravdu důležité umět se za sebe postavit a hlavně se mít rád. V knize je kromě Michaela a Gabridela docela dost dalších rozmanitých postav, ať už Michaelovi kamarádi, rodiče obou kluků, Gabrielův bratr, učitelé, děda atd. Ta variabilnost a i celková rozpracovanost těchto postav mě bavila. Krásně doplňují příběh. Kamarádi přesto, že jsou vlastně v jedné partě, jsou každý jiný, každý je něčím zajímavý. Moc se mi líbila třeba postava Pinkyho. To byl frajer. Ale i Roger byl hodně zajímavý, nebo Gabrielův otec, či Michaelův děda. Vlastně mi bylo až líto, že jsem jejich příběhy nemohla poznat víc. Kniha je opravdu rozsáhlá, ale čte se sama, příběh ubíhá a než se nadějete, jste na konci. Musím ocenit, že je kniha psaná tak, že jsem si kluky tzv. „adoptovala“. Prostě jsem je brala jako opravdové známé, vnímala jsem jejich radosti a starosti, prožívala s nimi jejich emoce opravdu intenzivně. Když jsem knihu dočetla, měla jsem najednou pocit, že mi někdo chybí. To se mi u knih zase tak často nestává. Většinou mě baví příběh, nebo i postavy, ale tady jsem si opravdu připadala, že je znám. Prostě jsem se do příběhu opravdu vžila. Tahle kniha stála za to. Pro mě to bylo vystoupení z komfortní zóny, do takové knihy bych nebýt doporučení asi nešla, a nakonec jsem se zamilovala. Takových knih chci číst co nejvíc. Část knihy jsem poslouchala v audioverzi a je moc pěkně namluvená. Děkuju Host Brno za knihu k recenzi a holkám Pospíšilovým za to, jakou super knížku sepsali. A já si jdu sehnat jejich další díla, protože to za to evidentně stojí. Knihu určitě doporučuji.

Tak tohle byla síla. Prakticky od první stránky bylo poznat, že tohle nebude jednoduché čtení. Že to bude bolet. A taky že bolelo. Tak moc mi bylo Gabriela líto. Vlastně nejen něj. Jeho rodiče a bratr - ten šílený strach co museli mít. To zklamání a bolest Michaelových rodičů. A nakonec mi bylo líto i samotného Michaela, což bych si na začátku knihy opravdu nepomyslela. Tenhle příběh je plný bolesti a utrpení. Ale také plný lásky, ať už té rodičovské, přátelské či milostné, naděje, odpuštění a druhých šancí. Toho, že člověk se může změnit. Také toho, že někdy je nejtěžší odpustit sám sobě. I toho, že nikdo není dokonalý a chyby děláme všichni. Přiznám se, že jsem chvílemi měla trochu problém pochopit city Gabriela vůči Michaelovi. Přišlo mi to nemožné, po tom všem. Ale ke konci knihy mi to do sebe vlastně tak nějak všechno zapadlo. A někdy prostě nemůžeme pochopit to, co je mezi dvěma lidmi. Což krásně vystihuje věta na obálce: Celý příběh známe jen my dva. Čtení jsem si moc užila i když to opravdu místy nebylo obsahově vůbec snadné. Ale víc než 500 stran a četlo se to naprosto samo. Styl autorek mi sednul na první dobrou a já se těším na nějakou další knihu od nich, po které rozhodně sáhnu. Za knihu k recenzi děkuji samotným autorkám a nakladatelství Host.