Recenze na knihu
Vrstvy na dně Danuta Chlupová

Kniha odpovídá další tvorbě autorky. Spletitý a rozvětvený příběh podává s velkou lehkostí a je snadné se na hrdiny nacítit. Není to jazykově, ani literárně objevné, ale i ve Vrstvách je cítit znalost prostředí a poctivá práce. A všechny z hornického kraje to podle mne rychle vtáhne.

Autorčinu tvorbu mám moc ráda, proto jsem sáhla i po nové knize z jejího rodného Těšínska. Nepřestává mě překvapovat, jak to tam měli lidé těžké a jaké velké zvraty v jejich životech přinesli změny v jejich okolí. Zaniklé vesnice, zbořené rodné domy, demolice kostela. Kniha je rozdělená na šest částí na určité etapy období. Druhá světová válka, období po válce, česko-polské spory, budování přehrady Těrlická přehrada, následně i roky velkých záplav v roce 1997 a výročí po 20 letech. Střídání vyprávění tří žen. Olga, Gretka a Ilona. Život několika generací žen, každá si prožívá svoje těžkosti, tajemství, nenávist…odpustit je moc těžké a někdy přes bolest, kterou cítíme, ať už se stala vědomě, či dobou ve které žijeme, odpustit nedokážeme. Autorka to umí se slovy jako kuchař ve vyhlášené restauraci. Namíchá vám příběh, který ve vás vyvolá vlny emocí, smutku, bolesti, ale i naděje na lepší zítřky. Z jejich knih se dozvíte vždy kousek minulosti, píše podle skutečných událostí. Kniha je poměrně tenká, přesto se v ní dozvíte všechno, co je potřeba. Nemá hluchá místa, zhltnete ji na posezení. Čtivá, smutná, odhalující tajemství, která po čase vyplouvají na povrch jako vrstvy ze dna, čas plyne, ale události a tajemství zůstávají.

Tři generace žen a přehrada Těrlicko. Přehrada, kvůli níž zmizela celá vesnice a pro některé pohřbila i něco víc. Máme tu Olgu a její rodinu za druhé světové války. Gretku, její dceru, která neplánovaně otěhotněla. A Ilonu, které povodeň vzala kus života. Další román oblíbené autorky přináší nelehké osudy, dojemné příběhy, a hlavně tři silné hrdinky. Ženy, se kterými se osud nemazlil. Bral jim to nejcennější, a i když spadly, sáhly si na dno svých sil, tak se vždy dokázaly zvednout a jít dál. Je tu skvěle vylíčena atmosféra z Těšínska. Česko-polské, případně česko-polsko-německé vztahy, které v průběhu let nebyly jednoduché a ovlivnily mnoho lidských životů. Jsou tu přiblíženy skutečné události, hlavně pak stavba přehrady Těrlicko, ale třeba také povodně, které prošly těmito místy. Spousta věcí mi v knize přišla blízkých, dokázala jsem tak s hrdinkami prožívat jejich životy a vnímat jejich pocity. I přesto mi v knize něco chybělo. Možná se mi emoce nedostaly pod kůži tak, jak bych očekávala, možná bych u každé hrdinky potřebovala ještě pár stránek. Ale to jsou jen drobnosti, příběh je skvělý a toto je kniha, kterou vám rozhodně můžu doporučit.

Olga, Gretka a Ilona. Tři generace žen, tři rozdílné životní příběhy, které jsou si možná podobnější, než by se na první pohled zdálo. Román Vrstvy na dně sleduje osudy jedné rodiny napříč zhruba sedmdesáti lety historie – od válečných událostí přes budování Těrlické přehrady až po ničivé povodně na počátku nového tisíciletí. Voda je přitom v knize mnohem víc než jen kulisa. Prolíná se celým příběhem jako symbol vzpomínek, ztrát i tajemství, která je někdy jednodušší nechat ukrytá pod hladinou. Kniha vypráví především o ženách a jejich osudech. O tom, jak se trauma, bolest i síla dokážou přenášet z generace na generaci. Začínáme u Olgy, jejíž život poznamená válka a tragická ztráta. Poté se dostáváme ke Gretce, jejíž příběh na mě působil asi nejsilněji. Právě její životní cesta ve mně vyvolala nejvíce emocí a dlouho po dočtení jsem na ni musela myslet. Ilona, představitelka nejmladší generace, dostává v příběhu o něco méně prostoru, přesto její přítomnost celý rodinný obraz důležitým způsobem doplňuje. Velmi se mi líbilo zasazení děje do oblasti Těrlicka a propojení rodinného příběhu s reálnými historickými událostmi kolem stavby přehrady. Nejde jen o kulisu, ale o součást samotného příběhu. Místo, krajina i voda ovlivňují životy postav stejně silně jako jejich vlastní rozhodnutí. Díky tomu působí román velmi autenticky a je pevně ukotvený v konkrétním čase i prostoru. Přestože se nejedná o vyloženě akční příběh, kniha si dokáže udržet napětí. Ne prostřednictvím velkých zvratů, ale díky postupnému odhalování minulosti, vztahů a motivací jednotlivých postav. Velkou roli v knize hraje psychologie. Autorka se nesoustředí jen na to, co se stalo, ale především na to, jak jednotlivé události formovaly charaktery jejích hrdinek a jak ovlivňovaly jejich další život. Postavy jsou podle mě jednou z nejsilnějších stránek celé knihy. Každá z žen má svůj vlastní hlas, své slabosti, sny i zklamání. Jejich vnitřní svět je vykreslený s velkou citlivostí a člověk má pocit, že je skutečně poznává. Oceňuji také to, jak přirozeně autorka přechází mezi jednotlivými generacemi. Když se vyprávění přesune od Olgy ke Gretce, nepůsobí to jako začátek nového příběhu. Naopak máte pocit, že sledujete jednu nepřerušenou řeku života, která jen plyne dál a mění své koryto. V celé knize je velmi silně přítomný ženský prvek. Nejen prostřednictvím hlavních hrdinek, ale i v tématech, která otevírá – mateřství, rodinné vazby, obětování, síla i křehkost. Přesto nepůsobí jednostranně. Spíš jako citlivě napsaný příběh o lidech, kteří se snaží vyrovnat s minulostí a najít své místo ve světě. Tato kniha mě opravdu oslovila. Působila autenticky, emotivně a velmi lidsky. Měla jsem pocit, že nesleduji jen děj, ale skutečné životy lidí se všemi jejich radostmi, bolestmi i chybami. Postupně jsem si ke všem třem ženám vytvořila vztah a jejich osudy mě zajímaly až do poslední stránky. Je to jeden z těch románů, které nestaví na velkých efektech, ale na silných postavách, atmosféře a emocích. A právě díky tomu ve mně zůstane ještě dlouho po dočtení.