Recenze na knihu
Ella a Marilyn Eliza Knight,Denny S. Bryce

Královna jazzu a filmová ikona. Dvě rozdílné ženy, které však byly přítelkyně. Když se Marilyn chce učit zpívat, rozhodne se pro tu nejlepší učitelku. Ellu. Ta ji však odmítne, ale místo výuky přijde něco mnohem lepšího – opravdové přátelství. Knihy zbeletrizovaných životopisů, alias béžovky, mám opravdu moc ráda. Na jednom příběhu se vždy dozvím tolik nových věcí ze života, nejen, slavných. Obzvláště mám ráda ty, kde je hlavní hrdinka silná žena. A ty v tomto případě máme hned dvě. Ella a Marilyn. Dvě zajímavé, úspěšné a silné ženy, které si jdou za svým (Marilyn však pouze do té doby, než ji přemohou její démoni), každá jiná, a přesto si jsou tak podobné. V knize se střídají ve vyprávění a poznáváme tak jejich jednotlivé životy, a to v padesátých letech minulého století. V době, kdy to, aby se ženy v čemkoliv prosadily, bylo stále náročné a obzvláště těžké to pak bylo pro ženy s černou pletí. Rasismus byl všude, a i majitelé významných hudebních klubů měli s Ellou jen jeden jediný problém… Moc se mi líbilo popsané přátelství v době bez mobilů a internetu, kdy měly hlavní roli dopisy a pevná linka, pokud se u ní navzájem zastihly. Všechno bylo více osobnější a upřímnější. U takovýchto knih mám také moc ráda doslovy autorů, ve kterých se dozvím, co byla pravda a co si trochu přikrášlili. Bylo tomu tak i tentokrát a já se po dočtení snažila dohledat i další informace a mám chuť si přečíst i další knihy o těchto dvou hvězdách. Kniha plná lásky, přátelství a života hvězd, nejen na výsluní.