Recenze na knihu
Tichý nájemník Zuzana Dostálová

"Nejsme nic víc než obyčejní nájemníci a příště si usteleme třeba zase jinde." Jako člověk, který pracuje s dětmi, vítám takový typ knihy. Oceňuji zejména roli Rebeky, mladé učitelky, která se svým žákům snaží skutečně pomocí, a to nejen s učením, ale i s životními bolístkami. A mnohdy to tak je, že učitelé vidí, kdoví proč, více než rodiče. Kniha jako taková je smutná, současná, lidská, beznadějná, ale stejně tak nějak věříte v dobrý konec. Autorka pracuje s tématem sebepoškozování, které je zde zpracováno opravdu moc dobře. Konec knihy byl bolavý a Rebeky mě bylo neskutečně líto.

Na knize si velmi cením tématu, které je stěžejní a provází nás celou knihou, a to sebepoškozování. Dále mi přišlo velmi trefné psaní jednotlivých kapitol dle hlavních postav - matky, otce, učitelky a hlavní hrdinky Ester. Dávám nám to alespoň vzhled do všech postav a myšlenek a ukazuje nám to, že opravdu nikdy nic není černobílé. Trošku strašidelné bylo, když jsem se v některých otázkách-poznámkách matky poznala, věřím, že jsem nebyla jediná ;-) Plný počet hvězdiček nedávám pouze z důvodu, že ke konci jsem byla trošku rozpačitá, nevím přesně co, ale něco mi tak chybělo. K přečtení ale moc ráda doporučím, knížka vedla k zamyšlení a to je vždy pouze ku prospěchu.