Recenze na knihu
Zápisky z tranzice Daniela Špinar

Ve svých čtyřiceti dvou letech si Daniela uvědomila, že je v nesprávném těle, že je ženou a tím začala její cesta za změnou identity a za svým opravdovým životem. V knize nám přináší své osobní zápisky z tříletého období proměny těla i duše a ukazuje nám vlnu podpory, ale i nepochopení a odpor. Wau, tak tohle byla neskutečně silná kniha. Neskutečně osobní a otevřená a obdivuji Danielu, že šla takto s kůží na trh. Ukazuje nám své nejniternější pocity, bolesti, ale i radosti a vášně. Nečekala jsem, že to bude až takto otevřené a opravdu smekám za upřímnost. Kniha je tak plná emocí a společně s Danielou jsem brečela už na straně 54. Knížka mě dokázala i šokovat a možná jsem se i něčemu přiučila Díky knize jsem si vypsala i nějaké seriály, které potřebuji vidět a knihy, které si chci přečíst. Tato kniha je určitě inspirativní, a to nejen pro ty, kteří se necítí ve svém těle správně. Je tu spoustu problémů, které řeší kdokoliv z nás a věřím, že kniha může někoho i nakopnout, aby ve svém životě něco změnil.

Deníkové zápisky Daniely Špinar vyznívají spíš jako portrét sebestřednosti, vztahové závislosti a chaosu než jako hlubší reflexe tranzice. Pokud chcete číst o rizikové sexuální promiskuitě, sebestřednosti a emoční labilitě, je to OK. Je to ale krásný vhled do problematické osobnosti autorky, pokud to někoho zajímá, je to taky OK. A místy je dost hodně únavné, témata se stále dokola opakují (návštěvy A, Lenka Králová, nahánění chlapů). Zcela bez přesahu. Omlouvám se.