Recenze na knihu
You've Reached Sam Dustin Thao

Neurazí, nenadchne. Pasáže z minulosti mě hodně bavily, zjištovat, jaký byl Sam a jejich vztah, bohužel součastnost se velmi vlekla a nebylo tam nic neočekávatelného, stejně jako konec, který ve mně nevyvolal až takový smutek, jelikož mi přijde, že místo rozvinutí vztahu Sama a Julie, aby mě to mohlo doopravdy mrzet, se dost času věnuje jen Julii (a za mě osobně nejde do hloubky toho, jaké to je truchlit po zemřelém), nebo vedlejším postavám. Téma fajn, provedení pokulhávalo, zasloužilo si víc rozebrat. Plusový půlbodík za krásnou obálku a ořízku.

U tyhle knížky jsem předem čekala že budu brečet, ale nevěděla jsem jak. Sice to není zrovna můj žánr ale moc se mi líbila.

Kniha mne uchvátila díky pěkné obálce a rozhodně nelituji. Sice mi chvilkami Julie lezla na nervy, jak se chovala, když se jí ostatní snažili pomoct, ale nejspíš bych se zachovala stejně, kdybych přišla o milovanou osobu. Ke konci ukápla slza :) Angličtina není vůbec složitá.

Čekala jsem něco víc

Přečteno na jeden zátah. Knížka moc čtivá a chytne vás od první stránky.

-čekala jsem jinačí konec -jinak celkem v pohodě -[ponaučení z knížky]=život plyne dál i přes všechny překážky v životě Jako bylo to divně napsané a celkově to bylo takový 🫥

Bylo to hrozně divně napsaný, takový jako zvláštní styl. Příběh byl takový nemastný neslaný, takový o ničem. Já osobně od toho očekávala mnohem víc. Knížka je podle mě dost overrated, ale chápu že se někomu může líbit.

Příběh, který mě velmi zasáhl. Ani x měsíců po přečtení nemůžu knihu vymazat z hlavy. Zážitek byl tak silný, až mám strach, že to jen tak něco nepřekoná.

Úžasný příběh ❤️

Já jsem z knížky nadšená. Byla úžasná! Já sem u knížky snad ještě nikdy tak moc nebrečela! Za mě krásný příběh, hezky popsané a mě dokázala rozbrečet ( a to je snad třetí kniha u které brečím, i když už jsem jich četla hodně) jak bych to popsala? Brečím, brečím, představuju si nadherne okamžiky, pak mě málem zabije část před koncem, brečím , a jsem nadšená z přečtení. Jedním dechem(brekem) přečteno❤️❤️❤️

Ke knížce mě přivedla kamarádka Kačka, v telefonu mě “nutila”, ať si knihu přečtu, že ji nutně potřebuji mít v knihovničce. A já se “donutit” nechala! Podívejte se na tu nádhernou obálku s ještě krásnější ořízkou! Dosud jsem neměla doma žádnou knihu s barevnou ořízkou! A navíc jsou všude moje milované sakury Ale nezaujal mě jen povrch knihy, ale i její anotace (kterou budete mít v komentářích). Miluji příběhy které jsou duchařské nebo jakkoliv zahalené v nadpřirozenu, v něčem mezi nebem a zemí, okultismem a podobně. A to mi vietnamský autor Dustin Thao svou anotací sliboval. Kniha je psaná z pohledu hlavní hrdinky Julie a nechává nás nahlížet do minulosti, kdy Sam ještě žil a prožívala s ním převážně krásné zážitky. Setkáváme se i se Samem, který je po smrti a záhadným způsobem komunikuje přes telefon se svou láskou Julií. Potěšilo mě, že zde můžeme sledovat alespoň lehce životy Samových s Juliiných přátel a rodin. Postavy jsou uvěřitelné, ale nemohla jsem vystát Julii. Samozřejmě je normální a logické, že truchlila a trpěla ztrátou svého přítele, ale její nerozhodnost a povaha slibotechny mě vytáčela! Mohla uctít památku Sama, několikrát, ale stále své okolí svou nepřítomností zklamávala. Hlavně na začátku jsem cítila úzkost a prožívala s Julií její smutek. Sama jsme sice poznali, ale nedovedla jsem si k němu udělat vztah. Oblíbila jsem si jeho nejlepšího kamaráda Olivera a sestřenici Miki. Chápu, proč má obálka na sobě tolik květů sakur, tento strom měl co dočinění s dějem, ale čekala jsem mnohem více japonské kultury. Pohybovali jsme se sice v Americe, ale Sam pocházel z Japonska a jeho okolí z dalších asijských států. Oceňuji tento námět, je naprosto boží, ale od knihy jsem očekávala více. Autor si s tímto mohl pohrát víc. Příběh se celkem vlekl, hlavně do půlky knihy. V druhé půlce už bylo napětí a těšila jsem se na čtení. Myslím, že knihu ocení čtenáři kolem 20 let, ty si ji mohou užit plně. Celkově jsem si čtení užívala, poněvadž jsem o knížce mohla probírat s kamarádkami. Čtení proběhlo v rámci společného čtení. Hodnocení: 3,5⭐️/ 5⭐️ (c) blumensprache.hikaru.cz / IG: @terischmetti

Právě jsem tuto knihu dočetla. Moc velká očekávání jsem od ní neměla, protože jsem na tuto knihu viděla spíše negativní komentáře. Musím říct, že začátek nebyl vůbec špatný, ale čím vyšší stránka, tím víc jsem se přemáhala ji dočíst. Mám pocit, že se tam stále opakovaly ty samé věci.

Kniha mě velmi překvapila a velmi mě bavila. Je velmi roztomilá, ale i smutná. Nakonec mě rozbrečela. Knihu jednoznačně doporučuji.

Nikdy předtím jsem knížku na téma ztráty blízké osoby nečetla a musím říct, že jsem byla ohromená. Ty kapitoly, kde Julie vzpomínala na Sama, mě dostaly. Některé jejich konverzace mě i bolely (obzvlášť konec).... Zkrátka to byl zážitek! A to jsem ještě ani nezmínila kupu skvělých citátů. Bez podtrhování jsem se neobešla. :)))) Pokud váháte, zda knížku koupit či nekoupit, skočila bych do toho rovnou po hlavě. Angličtina mi nepřišla vůbec složitá a ta obálka? Prostě nádhera!

Nápad na to téma bylo skvělé. Jako mít možnost rozloučit se?! Kdo by se nechtěl rozloučit před tím než zemře. Ale …. Bylo to strašně utahané.

Příběh byl perfektní, dokáže rozesmát i rozbrečet, je to takový vodopád emocí.

čekala jsem od knihy mnohem více, přišlo mi, že se v knize hodně věci omílají dokola a opravdu jsem se nutila do čtení..

Jo tak tohle bylo.. no.. velké zklamání. Nemohla jsem Julii vystát.

Čekala jsem od knihy víc, než jsem od ní dostala.

Absolutely gut-wrenching, easily one of my favourites. Gorgeous writing, amazing characters (though not particularly likeable but who really is anyway), the exploration of grieve is top notch.