Promise Me Not

3,5 * ... Po dokonalým prvním díle jsem tady byla lehce zklamaná. Payton Masona šíleně dlouho odstrkovala kvůli vlastnímu strachu a přijde mi, že to autorka zbytečně natahovala, asi by kniha mohla být o půlku kratší.

Vracíme se za partou z Avixu, kterou jsem si zamilovala. Tentokrát se seznámíme s příběhem Masona a Payton. Z předchozího dílu jsme mohli pochytit, že i tady se hlavní hrdinové budou muset vyrovnávat se silnými traumaty. Meagan napsala další skvělý román plný emocí. Opravdu jsem si oblíbila její styl psaní, který vás vtáhne do děje a naprosto emocionálně vyždímá. Přísahej (první díl) řadím jako jednu z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla a myslím, že jí asi žádný další díl nepřekoná, ale i tak jsem si tenhle příběh neskutečně užila a těším se na pokračování.

Poté, co jsem přečetla první díl, který se mi moc líbil, tak tento byl neskutečné zklamání. Na můj vkus to bylo hodně o popisování pocitů a jejich příčit a to na úkor děje.

Kniha měla podle mě pomalejší rozjezd a místy se trochu táhla, ale v polovině se příběh rozvinul a nemohla jsem se od knihy odtrhnout☺️byl to příběh plný emocí-plný bolesti, porozumění, pochopení, lásky, důvěry a slibů💖na konci jsem měla i trochu na krajíčku🥹

Po tom, co jsem loni přečetla Přísahej a tenhle epický romantický příběh se stal jednou z mých nejoblíbenějších romancí, jsem se na pokračování Neslibuj opravdu moc těšila. Knihu jsem vyhlížela dlouho a s velkým očekáváním. Když mi teď v březnu konečně dorazila domů, pustila jsem se do ní hned. Začátek byl ale spíš pomalejší, a tak jsem dál otáčela stránky v naději, že se příběh postupně rozjede a já se do něj ponořím stejně jako u prvního dílu. Bohužel se to tentokrát úplně nestalo. Musím přiznat, že mě to docela mrzí. U druhých dílů jsem připravená na to, že nemusí dosáhnout stejné úrovně jako ten první, ale tady jsem měla pocit, že mi příběh nesedl tak, jak jsem čekala. Kniha je hodně zaměřená na pocity a vnitřní prožívání postav, což mám obecně na příbězích ráda. Tentokrát mi ale přišlo, že popisy pocitů místy převažují nad samotným dějem, a kvůli tomu na mě příběh působil pomaleji. Vzhledem k tomu, o kom tento příběh je, jsem očekávala, že bude plný bolesti a vnitřních konfliktů. Tušila jsem, že si Payton bude Masona zakazovat a bude se snažit mu odolávat po tom všem, čím si prošla. Nečekala jsem ale, že právě tohle bude tvořit tak velkou část knihy a výraznější posun v ději přijde až zhruba v posledních třiceti stranách. Tohle hodnocení mě opravdu mrzí, protože jsem se na knihu hodně těšila. Možná jsem měla jen příliš vysoká očekávání, nebo mi tentokrát příběh jednoduše nesedl tak jako první díl. Kniha je ale stále novinka a zatím jsem neviděla moc ohlasů, takže jsem opravdu zvědavá, jak ji budete vnímat vy. Možná se mnou budete souhlasit, možná naopak budete mít úplně jiný dojem – a obojí je naprosto v pořádku. Věřím, že si své čtenáře určitě najde. Pokud máte rádi opravdu pomalé příběhy, hodně prostoru pro emoce a postupné budování vztahu mezi postavami, je možné, že vás kniha nadchne mnohem víc než mě. Já nakonec dávám dvě hvězdy – hlavně za to, že jsem se ráda vrátila mezi tyhle postavy a za pár scén, které se mi opravdu líbily. Bohužel víc dát tentokrát nemůžu.